Společně

po dlouhém hledání
duše se chytla na vlasec
bez háčku
jen tečka
štastně až do smrti

žijeme vedle sebe
a za sebou
necháváme podtržené dny
sčítáme ty dobré
a zlé ztrháváme
každý má kredit
- vhazujeme do sebe navzájem
pomyslné mince a hrajeme
no nevyhráváme.

je to fér.

děláme hodně věcí
co sme nikdy neuměli
a pořád neumíme
ale už to nik nezjišťuje
děláme hodně věcí
a ještě víc neděláme
pořád začínáme
zítra
už to bude jiné
bude to menší bolest
začít jinak.

už víš, jak nudně vznikají moje básně
a já, že knížky kupuješ
spolu s chlebem
a tak si je navzájem nečteme.
už vím, kdy se smát
a kdy tobě
omlouvám
se/be
z tebe tahám
utlačuju,
když to jde.

žijeme vedle sebe
a křičíme
nákupní seznamy vryté do paměti
mezi miluju
MLÉKOCIBULIJABLKADROŽDÍ
tě míň
než společné rána
ale to stačí
je to lepší
než sme kdy doufali
je to míň
než sme vážně chtěli.

občas to stačí
ráno vstát jinak
nevyčíst v očích
a neslyšet slova ukápnutá
do rozlitého mléka

občas stačí.

 Blog

2 0 1 0 1

Komentuj

2 komenty k blogu