Pak jsme se sešli s Tylerem a vypili hodně piva a Tyler povídá, jasně, můžu se k němu nastěhovat, ale budu pro něj něco muset udělat.

Rozhodl se jít do opačného extrému a postavit jednu velkou budovu uprostrěd s atriem, jež by napomáhalo setkávaní lidí. Nejspíš nejlepší citát pocházel od Jefa Raskina. Proto klidně řekl:"Vy mě schválně nechcete pochopit". Jdeme na skládku nemocničního odpadu.

Na tým softwaru bylo vidět z chodby jako rybičky ve skleněném akváriu. Nakonec řekla: "Šla bych ráda, ale obávam se, že by vás mohlo zklamat, jak ten večer skončí". V tom jediném okamžiku se Marlina lež zazrcadlí v mojí lži a já nevidím nic než samé lži.

Něco mdlého, co neupoutá čtenářovu pozornost, ale bude fungovat jako signál, že přijde skok k novému úhlu nebo stránce příběhu.

Johnnyho už znal pěkně dlouho a věděl, že by ho strach nikdy nedonutil se omluvit. Nikdy si však nekupoval okázalé domy, ať byl jakkoli bohatý, a všechny byly zařízené tak spartánsky, až to bylo s podivem. Byl to mimořádně hezký, na Sicilana poměrně vysoký muž středních let, s opálenou, temně hnědou pletí, vybraně oblečený a upravený.

Vito naléval víno, dal přinést koláče, tiskl panu Robertovi ruku a chválil jeho velkomyslnost. Do kuchyne vešel Calo a oznámil Michaelovi:"Vůz stojí venku, mám vám vynýst kufr?" Party chlapů někam mizejí a za pár dnů přivážejí zpátky červené gumové pytle s řídkým, vodnatým tukem.

V Applu byli manažeři často unavení a popudliví a také Jobs byl poněkud těkavý a lidé z něho bývali nervózní, protože nikdy nevěděli, jak si u něho zrovna stojí. Všichni se usmívali s těmi neviditelnými pistolemi u spánků.

Před tím, než celostátně vydávané politické stripy začaly psát o "Kongresovém klubu rváčů!", v různých rozhovorech mluvil Jobs o počítačích jako o jízdním kole mysli.


(with executive producer : @awesomeness )

 Vymyslený príbeh
Komentuj
Napíš svoj komentár