Nebudu vás zatěžovat rozvleklým povídáním, jak neholduji jakýmkoli "princess" anime (dokopat se k Mononoke mi trvalo roky), jak jsem opět neměl lautr nic na práci, ani jak jsem si rozpočítával "en-ten-tý-ky" mezi pěti plackami – nemám na to chuť ani čas. Jednoduše jsem jednou večer zase skončil v potemnělém pokoji u misky čaje a monitoru, na kterém běžely úvodní titulky ke Scrapped Princess. Tu má na svědomí studio Bones - pokud se nechytáte, určitě znáte aspoň jejich nejznámější kus: Cowboye Bebopa.


První věc, která mě udeřila do očí, byla nadpozemská kresba. Ano, přiznávám, slyšel jsem už, že jsou tu "pěkné holky," ale kresba Scrapped Princess se vymyká většině norem. Čisté linie, nenásilné, ale výrazné barevné sladění, takřka bezchybné obličeje, navíc stylizované do mého oblíbeného směru - umírněné moderny. Pokud bych měl přirovnávat, nejblíže by nejspíš byl Fullmetal Alchemist, ovšem i ten působí ve srovnání vyloženě jako chudý příbuzný. Animace je také na slušné úrovni, ale tak moc už nevyčnívá, takový vyšší standard. Když už jsem netradičně začal audiovizuální stránkou, na řadě je hudba – ta není zlá, ale nebylo by na škodu trochu přitlačit, skoro jsem si jí mimo několik klíčových momentů nevšiml, což je určitě škoda. Není totiž nad to, když má seriál své tažné melodie, jako tomu bylo například u již zmiňovaného FMA.


Když mám za sebou povinnosti, můžu se vrhnout na příběh. Ten je krutě náchylný na spoilery, takže se omezím jen na opravdový začátek. Pacifica Casull je takzvaná Scrapped Princess (v tomto případě asi něco jako "zavržená princezna," pro vhodnější překlad si jděte jinam). Jejímu narození předcházela věštba, která předpovídala, že dne, kdy princezna dovrší šestnáctý rok věku, se stane zhoubou, která zničí celé lidstvo. Král svou dceru bez rozmýšlení přikázal usmrtit, jenže ta podivným řízením osudu přežila, a v současnosti jí k šestnáctému roku života zbývá jen pár měsíců. Se svým nevlastním bratrem Shannonem a sestrou Raquel je momentálně na útěku před služebníky boha Mausera, královskou armádou, záhadnými Peacemakers, ale i obyčejnými lidmi, kteří se jí bojí a nenávidí ji. Rozhodně nijak záviděníhodný osud.


Přes to přese všechno je Pacifica obyčejná, veselá dívka, na které je patnáct let opravdu znát – někdy rozmazlená až hrůza a otravná jako práce. Jako rozená princezna není stavěna na práci, takže i když se někdy docela snaží, výsledky si nezadají s katastrofou v Černobylu (kdosi poznamenal, že než stihne Paicifica zničit svět, zničí její jídlo jeho žaludek). Nakonec tedy všechno odedře starší bráška Shannon, který je s Pacificou věčně na meče. Pokud jste měli mladšího sourozence, je vám vše naprosto jasné i bez vysvětlování. Co se týče dabingu, tak se Fumiko Orikasa zase jednou vyžila, nafuněná princeznička jí jde skvěle ("Tsukareta. Tsu~ka~re~ta~!"). Přes zdánlivou bezstarostnost ale Pacifica bolestně vnímá své vyřazení z běžného života, vyhnanství a nenávist lidí, kterým nikdy nic neudělala. Někdy se neubrání myšlenkám na to, že kdyby se měla věštba naplnit, bylo by lepší dříve zemřít. Opět nic hezkého k uvažování pro patnáctiletou, když navíc musí sledovat, jakými těžkostmi jí blízcí lidé procházejí, aby ji ochránili. Pacifica je veskrze lidskou postavou se svými hezkými i méně hezkými stránkami, která po hromadě kawaii holčiček s povahou čtyřicátnice, která se poslední dobou vyrojila, rozhodně potěší. Kdybych pak měl jmenovat ústřední motiv, který by celý seriál držel pohromadě, je jím určitě ona.


Ne, že by byl nějaký "tahoun" potřeba, Scrapped Princess je dost konzistentní na to, aby se bez něj obešla. I zbytek postav je totiž co k čemu. Sourozenci, kteří zasvětili svůj život ochraně mladší sestry, nedopečený rytíř Leo Scorpus, který se k našim cestovatelům přidá, aby našel opravdový význam rytířství, starý pan Barrett, který si naopak kdysi myslel, že jeho význam zná, Chris Armalite, celý život zvyklý jen poslouchat rozkazy, teď hledající jiný pevný bod, a spousta dalších, neméně zajímavých. Peacemakers, kteří Pacificu také pronásledují, jsou kapitola sama pro sebe – mimo to, že jsou mimořádně spoiler-heavy, je těžké je zařadit mezi skutečné záporáky. Jejich přesvědčení totiž pramení jen z jiného úhlu pohledu, který je obtížné (spíš nemožné) jednoduše prohlásit za zcestný. A abychom se posunuli trochu dál, je tu asi nejspoilerovatější postava ze všech, záhadná modrovláska Zefiris. Proč spoilerovatá? Co kdybych třeba prozradil, že její celé jméno je "Weapon System ARFFI M4 Dragoon / Serial 26 – ZEFIRIS?"


Pokud fanoušci fantasy nechápavě vraští obočí a fanoušci sci-fi už cosi větří, tak vězte, že kdo viděl Utawarerumono, bude po pár dílech doma. Ze začátku opět čistokrevné fantasy, ovšem ve Scrapped se sci-fi prvky objeví mnohem dříve. O to lehčí ale bude se s náhlou změnou vyrovnat... a nebojte se, nic se nezvrhne v další Blue Gender ani Gundam. Až na drobné výjimky je sci-fi rovina do příběhu zasazena celkem něžně, žádné kopačky do hlavy se nekonají, jen dva nebo tři okamžiky byly trochu přehnané a posouvaly žánrovou hranici příliš daleko do světa mechů a vesmírných lodí. Upřímně doufám, že na fakt, že nejničivější zbraňové systémy na sebe berou podobu roztomilých dívenek, jste už za dobu sledování anime zvyklí, a překvapí vás asi jako ponožky pod vánočním stromkem. V každém případě jakkoli překvapivé můžou některé dějové zvraty a odhalení být, příběh si pořád zachovává jistou přirozenost – v rámci možností, samozřejmě. Pokud tedy nevyžadujete, aby fantasy bylo skutečně pouze neposkvrněným hardcore fantasy, nejspíš nebudete mít k příběhu vážnější výhrady.


U pátého odstavce už nejspíš zdroj inspirace pro jména postav pochopili i ti z vás, kteří zrovna zbraním neholdují. Ano, téměř všechna jména ve Scrapped Princess víceméně jasně přebírají názvy světových zbrojovek, zbraní a munice. Mimo výše jmenované tu najdeme třeba města Sauer a Manurhin, koně Dragunova, Makarova a Parabellum, platná měna je 1 Cetme, země Leinwan (Linebaugh) a GIAT, Peacemakeři se pak jmenují Socom, Galil, Steyr a CZ. Poslední jméno vyvolá úsměv na tváři všem, kteří kdy slyšeli o České Zbrojovce Uherský Brod – mimochodem, CZ je holka, a rozhodně ne ošklivá. Ale to jen tak na okraj, podle mě nápad rozhodně originální... a hlavně vtipný.


Čas běží a já se dívám, že jsem zase zplodil až nečitelně velkou hromadu písmen. Naštěstí nebude potřeba nijak moc shrnovat, doufám, že jsem se vyjádřil dostatečně jasně. Scrapped Princess je určitě neprávem opomíjená oproti profláklým nekonečným sériím i různým kratším fenoménům, za všechny Bleach, Naruto či Death Note. Je to určitě škoda, protože je překonává v obsahu i ve formě, to vše při zachování téměř nulové úrovně fillerů, přiblblého fanservisu a podobných prasáren. Jedinou větší stížnost bych měl na způsob, jakým se k sobě Shannon a Pacifica chovají v opravdu vážných momentech - musí být pořád komedianti, jako by se snažili negovat jakoukoli smutnou nebo dojemnou scénu. To by bylo potřeba, kdyby tyto scény působily pateticky nebo směšně samy o sobě - tady jsou ale docela vzácně uvěřitelné, tak nechápu, proč je kazit. Toliko asi k výhradám. U Scrapped Princess jsem zase jednou litoval, že nemá aspoň padesát dílů, což jako doporučení stačí bohatě.
Datum: 30.6.2008 05:14 | Hodnocení filmu:
Autor: Lukáš Lahoda
Copyright 2004-2008 FILMO.cz, Všechna práva vyhrazena. | Redakce | Hosting : FLYWEB | Designed By : Jiper

 Blog
Komentuj
 fotka
orochimaru  10. 3. 2010 22:52
Take dost dobre historicke anime, az na niektore prehnane bojove scenkiy sa to ako tak da chech!!? ...
 fotka
orochimaru  10. 3. 2010 22:53






 fotka
antubis  10. 3. 2010 23:11
velmi historicke
Napíš svoj komentár