O výstavbě křesťanských kostelů lze hovořit teprve od 4. století po Kr. Tehdy se stalo křesťanství po obratu, způsobeném Konstatinem Velikým, státním náboženstvím. Architekti odvodili první stavby kostelů od forem basilik halového typu, které byly zastoupeny ve všech římských městech a sloužily jako soudní sály a tržnice. Prostá budova s pravoúhlým půdorysem byla obvykle postranními řadami sloupů rozčleněna na tři části: širší a vyšší centrální střední část, která byla z boků kryta dvěma nižšími a užšími postranními částmi. Tento půdorys byl přenesen na první křesťanské kostely. Ty sestávaly z podélné stavby se střední lodí a dvěma nižšími postranními loděmi. Oltář zpravidla stál na východním konci v oltářním výklenku (apsis) a na protilehlém konci byla zastřešená předsíň, která sloužila jako vchod. Ačkoli tato basiliková forma po staletí určovala tradici výstavby kostelů, vyvinula se později alternativní forma stavby s půdorysem ve tvaru kříže. Ve východní Evropě měl kříž obvykle čtyři stejně dlouhá ramena. V západní Evropě bylo západní rameno většinou delší než tři ostatní a představovalo kostelní loď, v níž se shromažďovali věřící při mši svaté. Loď symbolizuje církev, která spolehlivě vede věřící přes moře tohoto světa plného nebezpečí.
Interiér katedrály v Chartres
Ve východním ramenu kostela byl oltář a klérus celebrující mši. Postranní ramena tvořily příčné chrámové lodě a nad průsečíkem ramen byla obvykle věž. Ve velkých kostelech se často stavěly věže i nad východem na západním konci.
Kostely postavené v románském slohu 11. a 12. století měly masívní stěny, malá okna a dřevěné střechy nesené mocnými pilíři a kulatými oblouky.
Ve Francii 12. a 13. století se vyvinul úplně jiný stavební sloh, který určoval architekturu na západě až hluboko do 16. století. Raným dílem klíčového významu je katedrála v Chartres.
Maketa katedrály v Chartres
Gotika je architekturou lomených oblouků, která má vést pohled vzhůru k Bohu, na rozdíl od románských kulatých oblouků, které ho zase přiváděly zpět k zemi. Anonymní architekti konstruovali vysoko klenuté kamenné střechy nadnášené systémem podpěrných pilířů, které patří k tomu nejkrásnějšímu, co kdy architektura vytvořila. Byly to do slova a do písmene vzpřimující stavby, které kladly důraz na vertikálu. Zdálo se, že kostely se štíhlými věžemi vzdorují zákonům tíže, aby řídily lidského ducha směrem do nebes k Bohu.
Blog
Komentuj
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár