Ericca

To mi pripomenulo úryvok z knihy Deník Anny Frankové:
Tato část obyčejně číhá, aby potlačila druhou stránku mé povahy, která je mnohem krásnější, ryzejší a hlubší. Je pravda, že nikdo nezná Anne z té dobré stránky, a proto jsem pro většinu lidí nesnesitelná. Ano, jsem zábavný šašek na jedno odpoledne, pak mě má zase každý na měsíc dost. Vlastně přesně totéž, co je zamilovaný film pro vážné lidi, jednoduše rozptýlení, chvilková zábava, něco, co se rychle zapomíná, nic špatného, ale také nic dobrého. Je mi nepříjemné ti to vyprávět, ale proč bych neměla, když přece vím, že je to pravda? Moje lehčí, povrchní stránka vždycky potlačí tu hlubší, a proto vždycky vítězí. Neumíš si představit, jak často jsem se pokoušela tuto Anne, která je jen polovinou celé Anne, odsunout, změnit a ukrýt. Nejde to, a taky vím, proč to nejde.
Mám velký strach, že všichni, kdo mě znají takovou, jaká jsem obyčejně, by odhalili, že mám jinou stránku, krásnější a lepší. Mám strach, že se mi vysmějí, že jim budu připadat směšná a sentimentální, že mě nebudou brát vážně. Jsem na to zvyklá, že mě lidé neberou vážně, ale jen ta „lehká“ Anne je na to zvyklá a může to vydržet. Ta „těžší“ jena to příliš slabá. Kdybych jednou násilím na čtvrt hodiny opravdu opstavila tu druhou Anne do světla ramp, stáhne se jako netýkavka zpátky, a jakmila by měla promluvit, dá slovo Anne číslo jedna a zmizí, než si to uvědomím.

@georg21 Presne opisuje ten vnútorný boj...
U mňa sa to týka inej veci, ale podstata rovnaká..

Z podstaty hľadaj dobré riešenia...

@georg21 Trvá to dlho...aj tak nakoniec vždy vyhráva tá druhá..

rob daco zmysluplne dpci

@dopicikurva tiež som si vravela..