Zbabělost!!!!

ON: Každý den začíná stejně. Stejný pocit, stejná lež, stejní lidé. Jdu do školy a procházím se tou dlouhou chodbou. Stojíš tam a krásně se směješ. Děláš gesta! Každý na tebe kouká i já! Nevím co to je v tvých očích, nevím co je v tvém úsměvu. Já jen vím, že se cítíš taky tak strašně osamělá! Něco mi to říká. Ty jsi jiná, protože všechny okolo přehlížíš… Ne, není pravda, že nechceš milovat, ale taky nechceš nenávidět. Ve tvých očích jsou skryté slzy, proč?! Proč je vidím jen já a ty je cítíš!
Oddálil jsem se! Musím být sám.. Musím nad tebou zatraceně přemýšlet, protože jinak se mi roztřeští hlava. Čím si mě tak pobláznila, proč jen vím, že tě nemůžu mít?!! Nemůžu mít tvůj polibek, tvoji náruč a co nejvíce chci tak to je…???.... TVOJE LÁSKA!!! Ty to víš, navždy to budeš vědět. A teď když tento příběh píši, vím že se mi někdo kouká přes rameno! Co je to nevím a nechci se otáčet, bojím se, že to nejsi ty. Nechci, aby si viděla, jak se trápím. Nechci nic, stačí mi se jen na tebe dívat!

ONA: Proč mi to děláš takové těžké?! Já cítím tvůj pohled! Je upřený vůbec na mě? Díváš se vůbec na mě?! Ne, já se tě ptát nebudu. CHCI TĚ!!! Tak jak jsem nikoho nechtěla. Nikdy za mnou nepřijdeš, někdy to dokonce vypadá, že o mě ani nestojíš. Jen koukáš a přemýšlíš! O kom přemýšlíš! Lásko MILUJI TĚ, kéž by si to koukal na mě! Kéž by si se na mě někdy podíval… Kolem tebe je tolik lidí a já se bojím udělat první krok! Je mi to líto, snad mě miluješ! To se ale nikdy nedozvím….
Když si odešel, na to odcházím také. Nač tam mám stát bez tvého pohledu?! Nač tam mám stát bez tvého těla?! Pověz mi na koho mám tajně upírat svůj zrak?! Víš kdo je ten co ti teď stojí za ramenem? Jsem to já… MILUJI TĚ

 Je to možné?

1 0 0 0 0

Komentuj

4 komenty k blogu