„Hele, kotě, “ ozve se konečně po dlouhé chvilce, která mě připadá jako věčnost. Nenechám ho však dopovědět.
„Neříkej mi tak. Už nejsem tví kotě, tedy myslím...“ řeknu nejistě a uhnu pohledem. „Myslíš? “ ozve se najednou drsný tón jeho hlasu. Zhluboka se nadechnu a opět se zahledím na něj.
„Ne, nemyslím, “ začnu pomalu, „jsem si tím jistá.“ Výraz jeho obličeje mi naznačí, že tohle tedy nečekal. „Řekni mi, jak to, že jsme přehlédli, že… že mezi námi je už dávno konec? Že jsme místo toho mrhali vším, naším časem, energií…? “
„Kotě, co sis to nasypala dneska ráno do čaje? “ zasměje se, je na něm vidět, že mě má za blázna. Pokroutím hlavou a povzdechnu si.
„Proč jsme si již včera neuvědomili, že se všechno skončilo předevčírem? “ nestihnu však pokračovat, protože mě rychle přeruší. „Hele, nevím, co všechno jste se učili na té vaši filozofii ve škole, ale snad jsi se jenom špatně vyspala, drahoušku.“
„Ale no tak, prosím tě, přestaň se alespoň na chvíli tvářit, že nevíš, o čem mluvím, “ olíznu si rty, zatímco mi on gestem velkoryse naznačí, abych tedy pokračovala, že snad bude hrát mou bláznivou hru.
Já se však nedám a hned spustím: „Honzo, já už takhle nechci dál. Copak to má význam, když už se sotva vídáme? Když mi sotva řekneš jedno-dvě teplý slova? Já přece nemůžu, vlastně ani nechci, žít tímhle způsobem dál. Je mi z toho špatně. Copak se tohle vše mezi námi ještě pořád dá nazvat vztahem? Já si to nemyslím. Už ne. Prosím tě, řekni mi, kdy se to všechno začalo hroutit jak domeček z karet, kde pomalu vybíráš jednu kartu po druhé, až se ti to najednou a nečekaně zhroutí celý? “
Nevěřícně se na mě koukne. „Ty jsi se snad opravdu pomátla nebo co? “ zvolá a mě se chce při tom brečet, jen kdybych mohla. „Poslyš, na tohle tedy fakt nemám dneska náladu, jasný? Nechme to na jindy, “ přiblíží se ke mně, a než stačím cokoliv udělat, políbí mě na obličej. „Lenko, já už fakt musím jít, takže pozítří, jo? “ ještě zahlédnu zdviženou ruku jako mávnutí na pozdrav a je pryč.
„Aaach, do prdele, “ ulevím si. „Copak se budeme pořád jenom obelhávat vzájemně a snažit se utéct před vším do díry? “
Za prípadné pravopisné a štylistické chyby sa vopred ospravedlňujem
Je to možné?
Komentuj
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár