nechám už jen vítr
a z čela ti slíbám
všechny vanilkové kopečky
vím že zmizíš
ve hře perleťových knoflíků
uslyším jen volání
a strop probodaný pohledy
stejně nepolknem
Otiskami každého kousku odcházíš
takovou samozřejmostí
mě bolíš
každým nádechem
víc
Blog
Komentuj
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár