Pro tebe.

Žila jen sama, v objetí koček,
dokud jí nebe neposlalo tebe.
Její lásku pevně skrývanou,
zamčenou na tři zámky,
získals‘ mihnutím heřmánku
Jak čaj difuzí získává barvu.

Když vidí tvé oči,
když hladí tvou tvář,
chce se jí smát, lkát a řvát.
Ukradls‘, co ti nepatřilo
a teď vinen utíkáš.

Před sebou samým, nebo před..?
Kdo ví, zda schopen si citu,
leč řeči ovládáš.
No je snad láska láskou,
když nevíš, jak milovat?
Stačí snad rádo se mít
a bez sebe žít?

Schopen si citu, který je založen
na jiném člověku?
Podstoupit to riziko
ztratit vše a dát to ženě
kterous’ nejsi jist?

Kdo ví, co cítí,
když upírá svůj bělasý pohled na tebe,
když se skrývá za svými vlasy,
když mluví o své kočce,
když hledí do dáli
Dokáže milovat?
Ptáš se

Vše má svou cenu,
za lásku se platí láskou,
vyšší je jen cena života.
Byl bys schopen umřít
pro jiného člověka?

Jak se ona obává o své kočky,
když v noci lije,
tak přes den myslí zas,
jestli na cestě dobře ti je.
Je jí jedno, s kým ji projdeš
I když to fyzicky cítí.
Jde snad v lásce o sebe?

Učíš ji milovat jiné, lidi,
nejen kočky.
Jenže co dala ti ona?
Bezesní noci,
bdění nad jejím chováním

Co vlastně chce?
Co vlastně chceš?
Co vlastně chcete?

Nemůžeš někoho chtít,
nemůžeš někoho mít.
Můžeš jen přijmout jeho lásku
A na oplátku
dát mu svou.
Na čem jiném ve světě záleží?
Kočky jdou bokem, milí příteli.

Bojíš se svých citů?
Ona také!
Nejste cizinci,
jste blízcí lidé.

V lásce nejsou důkazy,
buď je, nebo není.
Co jiného by sis přál,
než srdce ženy mít
Myslíš snad, že si jej
třeba zasloužit?

Nehraj na city,
Hraj spolu s ní
Ruka v ruce
jedním směrem hledící.
Pamatuj na to, milí příteli,
Když příště budeš zkoumat
hloubku jejích očí
nebo hloubku její srdce.

Není tak malé, jak se může zdát.
Je plně připravené milovat.
Stačí jedině
jí to své darovat.

 Blog

8 0 0 0 0

Komentuj

4 komenty k blogu