Výpoveď z piesní

(-A-) ***

Nakoľko tieto dva básnické útvary sú vytvorené z úryvkov mojich obľúbených piesní, nečakám, že by mali mať umeleckú hodnotu, zato však majú MIMORIADNE VYSOKÚ hodnotu výpovednú...
- - - - - - -
I.

(Pre toho, kto sa mi snaží ničiť život)

Nech okná výkladov praskajú,
tak nech sa blázni fackajú,
nech sa svet postaví na hlavu,
nech sa deje, čo sa má...

Verím na Boží mlyn, verím, že niekde je,
až raz zatočí ním, tak bude vážne zle.
Ja sa však cítim fajn, som Ábel aj Kain
a škvrny na svedomí si uvedomím...

Božie mlyny sa krútia, tie nezastavíš,
všetky mlyny sa krútia, aj kým ty kľudne spíš.
Božie mlyny sa krútia a pomelú nás,
možno máš už len pár dní...

Máš dnes víc, zítra nic,
dívat se snaž vždycky dál...
Pár jmen mi prostřel adresář,
pár jmen a každé má svou tvář,
své já...

Vy, co jste na mě psali udání,
vám žádnou šanci nedávám,
vy podvodníci prohnaní,
běda vám!

Snad mám i právo pak se mstít
a lotrům lekci dát!
Snad mám i právo pak se mstít
a slídit po krysách!
Že zrádcům po krku chci jít
jsem právě odpřísáh!

Vstaň... bude ráno.
Jak jen můžeš spát?
Jméno znám... znám i čísla tvých dat.
Vždyť já jsem tvůj kat:

"Zapalte hranici směle pro čarodejnici,
skvěle bude hořet plamenem její šat!
Teď má, co měla mít, v plamenech najde klid,
ztrestejte tu její pýchu!"

Vypadáš komicky jak figurka z Moliéra,
jen tady chybí sranda a chybí radost!
Je čas odejít!

Hej ty!
Neser Boha!
Není to prdel, naroste ti třetí noha!
Hej ty, tak znova!
Mám pěkně v prdeli tvý podělaný slova!

Systém, jsi z toho zelenej,
systém jede jako šílenej,
systém, něco s tím udělat,
no a když to nepůjde,
tak s tím umím vyjebat!

Možnože ma chápeš, možno ani nie,
možno cítiš zo mňa napätie.
Možnože ma skúšaš, koľko vydržím,
možno málo, možno prekvapím,
nikto s ničím už nesúhlasí,
sám už nevieš, kto si!

Zaraď sa do davu,
prísny zákaz používať hlavu.
Či je deň a či je noc,
ústa radšej neotváraj moc!

No tak nestoj v kúte, navrhujem útek...
Na nože s každým byť nemôžeš,
tak kto ti pomôže?
V záchranu márne dúfaš, márne dúfaš!
Preto zachráň sa, kto môžeš,
len tak si pomôžeš!

Jé, neútočím, ale bránime sa.
Jé, medzi sebou v láske nemáme sa!

Vím, že mám tu moc projít mříží a zmizet ze tvého světa.
Jaký by pak ale všechno mělo smysl, kdyby jediným démonem našeho života zůstala lhostejnost?
- - - - - - - - - - - - - - - - - - -
II.

(Pre toho, koho milujem a nebojím sa to povedať)

Načo sú hlúpe spory, čo vedú podaktorí
a vyzerajú pri tom nevinne?
Je lepšie zaťať zuby a keď ťa jazyk svrbí,
tak si ho radšej omoč vo víne.

Klebety, škriepky plané, vykašlime sa na ne,
vyhubme razom túto záhubu!
A tí, čo pikle kuli, dostanú po papuli,
dáme im jednoducho zámku na hubu!

Idem hmlou, idem tmou za tebou,
nerozdelí nás nič, sme jak párik panterov...
Skillujem každého, kto ti chce skriviť vlas na hlave,
je to tak, celý svet môže aj stáť na hlave!
Mne je jedno, viem, čo predsa chcem,
cítim, že to vydrží dlhšie jak Duracell
a je mi jedno, čo hentam nejaký magor chce,
z okna ruka, kvér, pop! pop! jak pukance...

Budem si šeptat v půli noci,
kdo nás už dávno nemá rád
a házet stébla pro tonoucí
a jim se podobat.

Nie vždy mi slnko svieti, smutný deň,
nie vždy mi prajú hviezdy, ako chcem,
keď všetko z rúk mi padá, zlý sen,
keď ďalej už sa nedá, nevládzem -

- Mám na to liek, tvoj šťastný smiech,
mám teba, vyjasní sa deň,
mám teba, viem...
Svítá, svítá,
po tolikátý tě mám,
svítá, svítá,
po kolikátý nikdo nespočítá...

Jak vzácný dar mi byl dán,
dar přízně tvé,jsi můj pán.
Láskou svět spoutej, dej zášti hráz,
ďábel boj vzdává, boj s láskou v nás!

Půlnoc, zvon bil, vzklíčil blesk v tmách,
vnímám tvé znamení...
Mám ráda tvůj styl, já tvých rad dbám!
Tvář tvou zas mám před sebou,
vím, že mou šťastnou hvězdou jsi dál.
Vzdor tmám tě já objímám,
jako dřív ve mně dýcháš, ty se mnou jsi dál...

Bim bam bom, roztopíme ľady zamrznuté,
bim bam bom, každý z nás má vady, zápory aj klady,
a o tom to je, bim bam bom...
...Jsou čtyři ráno nebo víc,
jsem vzhůru, koukám na měsíc
anebo dolů do ulic, kde lampy bloudí.
Snad je to jedna z nočních můr,
co vidím, to je soudní dvůr
a ten mě teď soudí.

Ak súdiť nás chcú, nech súdia len
tých, čo neprajú pokoj v duši boľavej.
Má lásko, jen ty smíš kázat mi nad hrobem,
má zem pak bude lehká, bude mi lehká zem...

Dívám se, dívám a ty spíš,
matně se leskne malý kříž,
stoupá a klesá tvoje hruď
a já si říkám: Bůh jen suď, Bůh jen suď...

Když budu sedět nehnutě
a zase znovu sklamu tě
svým dojmem, že jsem na poušti
a že mě štěstí opouští,
zeptáš se: "Kam jsem oči dal?
Tvá šťastná hvězda svítí dál,
jdi za ní, já tu držím stráž..."
vím, že to pro mě uděláš...

Keď odídeš, budem tu sedieť potme a v tichu,
ani nezapálim lampu, ani nezažnem cigaretu.
Celý svet ožil, ty mi vlievaš teplo do žíl,
aj keď nie si tu.
Ty sýtu farbu dávaš celému šedivému životu,
aj keď nie si tu...

Tvou dlaň tak známou teď ve snách já svírám,
v závratích zas cítím tep tvůj.
Vzdálené je blízké dík hrozbám i vírám,
lásko má jen zůstaň, jen stůj...

Necháme lásku znít,
je v ní bouřka, je v ní klid.
Já nechám lásku hrát,
její zvláštní prstoklad má řád...

Dál jen ať nám láska zní,
dál jen, ať je tu s námi.
S ní den zdá se vítězný,
ať stálá je jak souhvězdí!

Jedno je však isté, že si stále pri mne,
aj keď sa ťa nedotýkam, nikdy neodídeš.
Nedá sa zabudnúť na tie naše chvíle,
ako sa môže dotyk oddialiť na míle,
s tebou voľnosť a pád, s tebou zažívať to rád,
ale takto sa to nedá, musím ťa pri sebe mať...

Kto nie všetko dal,
tak ten iba málo dal...
Kto vie, ako má rád,
tak ten iba málo má...
Strom túži rásť a rieka tiecť,
človek chce lásku nájsť,
ak spáchame raz niečo zlé,
tak ona nech súdi nás,
len láska nech súdi nás...
- - - - - - - - - - - - - - -
*** - vysvetlenie nájdete v profile

 Pseudoblog

2 0 0 0 0

Komentuj

6 komentov k blogu