Jeho blog
Jak lízátko
Mám Tě plný nos, jinak to nazvat nedokážu! Tvá vůně dráždí dost, a však nemyslím to mile. Udělala jsi to zase, proč neposlechneš moji radu? Jak většina tíhne k mase, tak... Ďalej »
Tichý projekt - část 1.
Pokračujem po prologu... Po zbytek dopoledne byl Karel jako opařený. Chvílemi koukal do prázdna, přemýšlel nad tím, co se dozvěděl. Jestli je to opravdu, tak, jestli opravdu nestíhá plnit svůj podíl, je zbytečný a všechno... Ďalej »
Tichý projekt – Prolog
Napadlo mě sepsat takovou povídku na pokračování, ale možná toho nechám dřív, než vůbec začnu… „Víš, že bobr byl považován za rybu a jedli ho za dobu půstu?“ zeptal se hoch ženy, která žehlila. „Ne…“... Ďalej »
Otevřené oči pláčou
Je už to nějákej ten pátek, kdy jsem napsal krátké zamyšlení plné metafor... Slovo následuje za slovem, aby dali dohromady falešný smyl, který mi vyvrátí vítr z daleka. Stavět na lži, je jako stavět na hrotu... Ďalej »
Zatím bez jména
Nejsitý pohled přerušil polibek. Třesoucí ruku zpevnila druhá. Jedna postel, čtyři nohy v ní. "Neboj maličká, nebude to bolet... " zněl mužský hlas. "Nebojím, jsem vzrušená" odpověděl ženský. "Připravena dát vše, maličká?" ... Ďalej »