Teď už vím jaké to je..
..být sama uprostřed davu lidí
..všichni se smějou jsou šťastni a nikdo nevidí mě..
..můj smutek
..nikdo to nevnímá
..asi to nikdo vnímat nechce
..tu bolest nemůžu vydžet
..je to jak strašná síla uvnitř mě která se mě snaží roztrhat na malé kousky
..nespím, nemám chť k jídlu
..nevím co dál
..cítím chlad a přeasto mám ruce od potu
..jsem jak nemocná
..ale není to obyčejná nemoc
..je to samota
..potřeba někoho mít
..tak jako předtím
..i kdyby se mě milion lidí ptalo co mi je
..nebude to ten člověk který to pozná a nic nemusím říct
..nebude to moje sestra
..keterou jsem asi stratila

 Blog
Komentuj
Napíš svoj komentár