trafili ho guľometom.
Letel vtáčik dole,
na mínové pole.
Po dopade od radosti,
rozhadzuje vnútornosti.
Zase som si kávu vylial,
medzi biele klávesy,
na utretie budem musieť,
z okna zvesiť závesy.
Do hlavne sa okom díval,
pohol iba brvou,
načerveno svoju izbu,
vymaľoval krvou.
Ceruzkou si v uchu špáral,
lovil ušný cement,
do ruky mu niekto drgol,
už je z neho dement.
Naskakuje babka na vlak,
pripravme si kamery,
určite sa pod vlak šmykne,
to budú cool zábery...
Zas mi zmrzol počítač,
stal sa zo mňa agresor,
celý som ho rozkopal,
vytrhol mu procesor.
Keď na teba profák kričí,
otoč sa a maj ho v p...
Na přechodu pro chodce,
drtí Tatra důchodce.
Černý brejle, bíla hůl,
byl to frajer, neuhnul.
Důchodce se v krvi válí,
kola Tatry nezahálí.
Copak se to doma stalo,
že je tu much hejno?
To si moje dítě vzalo
domů z parku lejno.
Rozchod s děvčinou
smutný měl nádech,
přiznala nevěru
až s kudlou v zádech.
Až mi bude tak sto deset,
přijde Bůh a zmáčkne Reset.
Měla krásné modré oči
a tvářičku milou,
než jí někdo naporcoval
motorovou pilou.
Měla babka vrabce v kapse,
vrabec babce v kapse píp,
zmáčkla babka vrabce v kapse,
vrabec babce v kapse chcíp.
Pacient už je ticho,
doktor na něm pracuje,
už mu párá břicho,
řeže, krájí, porcuje.
Našel jsem já na ulici
sedmiprstou rukavici.
Je to smůla, Boží trest,
že mám prstů iba šest?
Při chemickém pokusu,
napít jsem se chtěl,
přehmátl jsem lahvičku,
napil jsem se HáCéEl.
Na přechodu učitelka
pozdě zvedla plácačku,
auta se rozjela,
děti byly na sračku.
Leží mína na krajnici,
vjel jsem na ni kolem,
mozek leží na krajnici,
zbytek všude kolem.
Leží Ema ve vaně,
kudla trčí z břicha,
kecala furt nesmysly,
teď už bude zticha.
Tu som sedel tu som žil,
hovno som sa naučil.
Kto tu bude po mne sedieť,
ten bude tiež hovno vedieť.
Veľmi rýchlo beží Janko,
s rýchlikom ho spája lanko.
Na mém čipu značky Cirrus
usadil se ňákej virus,
z VGA se na mě cení
a snížil mi rozlišení.
Jeho bráchů velký chór
obsadil mi procesor,
ignorují Intel značku,
z Pentia mám kalkulačku.
Také disk se špatně točí,
koukám, div mi nevypadnou oči,
další velká virů síla
z kapacity mi ubírá.
Jiný velký virů sled
zpomalil mi Ethernet,
mají z toho velkou bžundu,
čtyři bity za sekundu.
O paměti nemluvím,
tam jsou taky - já to vím,
uspořádali tam párty,
žerou bity, hrajou karty.
Pár jich sedí na myši,
nevnímají, neslyší,
ať řvu jak chci - neštěstí,
kurzor prostě nejezdí.
Naděje však neumírá,
chytil jsem jednoho vira
a zjistil, že na zadečku
mikroskopickou má tečku.
Mikroskopem zkoumám hnedka,
od začátku, od prostředka,
a zírám, neschopen slov:
Copyright by Microsoft.
Deset sekund po té scéně
mažu Windows nenuceně
a na nyní volné místo
Linux dávám - to je jisto.
Od té doby dnes a denně
usmívám se potěšeně,
zůstávám stále svěží
a můj počítač stále běží.
Naši tchyni štípla zmije,
zmije chcípla tchyně žije.
Vkročila k nám do dvora
dvojmetrová potvora.
Ale už k nám nevkročí,
motyku má v obočí.
Nad potokem, nad jezerem
jezdil vodnik s buldozerem.
Svit misacku svit,
opal mi mou rit.
Panna, rano vstala,
hajzel papir sebou vzala,
mamka na ni zavolala!
Dcerusko, dcerko, dcerko ma
vyser se radeji doma!
Ale dceruska nema zdani
k rybniku ji srani pohani.
Jen co svou rit namocila,
lavka se sni prolomila.
Teraz vodnik neni sam,
ma komu podavat harmasan.
Na policke plnej, vylestenych kanad,
zabudol si niekto, odisteny granat.
V parku stoji socha,
devcete a hocha.
S neskryvanou rozkosi,
kazdou noc tu sousosi.
Skrútili mi črevá kŕče,
serem hovná ako hrče.
Eurotel už účet poslal,
celý som sa z toho dosral.
Teraz hovnom smrdím veru,
vystupujem z eurotelu.
Budúcnosť je teda istá,
stal sa zo mňa oražista.
Do oranža bežím rovno,
ale tiež tam majú hovno.
Keď raz budem veľký,
kúpim v Tesku plienky.
Naseriem ja do nich - veru,
zanesiem to eurotelu.
Aby nebol orange skrátka,
vyseriem sa na ich vrátka.
Bozka, mila Bozka,
kto Ta dneska bozka?
Bozku nik nebozka,
Bozka je nebozka.
Včera večer v parku,
ošukal jsem Klárku.
Teď se se mnou točí svět,
je mi třicet a jí pět.
Nikomu to nepoví,
hnije totiž ve křoví.
Někdo zvoní, nadávám,
nemám ruce volné,
právě tchýni vyndávám
z kyseliny solné.
Pár gumových rukavic,
marně šmátrám po dně,
nezbylo z ní vůbec nic,
ač ji bylo hodně.
V rodině jsme měli zrádce,
byla to má tchýně,
teď už hnije na zahrádce,
rostou na ní dýně.
Zedníkovi z lešení
spadla dolů cihla,
vyvolala zděšení,
zabít chodce stihla.
F*ck is easy,f*ck is funny.
Many people f*ck for money.
When you think that f*ck is funny,
f*ck yourself and save your money.
Dobal datel, dobal strom,
pod nim tisko driemal slon.
Dobanim ho ale rusil,
tak ho slonik zahrdusil.
Elektrika zradná,
vo vodičoch tečie,
už sa z babky dymí,
už sa ona pečie...
Nebezpečný roztok,
miešala som nedbale,
kvapol mi do rozkroku,
následky sú trvalé.
Kúpil som si andulku,
dostal som aj škatuľku.
Nemá diery škatuľka,
tak mi zdochla andulka.
Netopier si lieta svetom,
v očiach má však veľký strach.
Do troch stromov sa už plesol,
veď má walkman na ušiach.
Na traktore sedí ujo,
preháňa sa rezko,
zrazu sa mu volant strhol,
do kríkov ho plesklo!
Milenci sa v žite hrajú,
okolie si nevšímajú.
Kombajnista netuší,
že im tú hru preruší.
Sedi mys v rohu,
v pasticce ma nohu,
sedi tise, obcas pipne,
asi tady brzo chcipne.
V Rabci pod mostom,
plavali hovna tri,
ludia si mysleli,
ze su to ondatry.
Pod stromom sral orangutan
smrdel ako propan butan.
Blog
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár
- 1 Hovado: Zvláštnosti slovenskej poľovačky s Maďarom
- 2 Mixelle: Milan a Zuzana alebo ako som sa stala strážcom tajomstva
- 3 Dezolat: Teal a jeho sen o písaní
- 4 Mixelle: Agáta
- 5 Tomasveres: Moje prvé ( ne ) vysnívané auto
- 6 Hovado: Spomienky
- 7 Hovado: Každé bláznovstvo, 3 dni trvá
- 8 Robinson444: Anatole France
- 9 Hovado: Psychoterapia
- 10 Derimax3: Prehovor do duše