Zloděj snů --- Řekl jsi to rychle… Že prý mě to bude bolet míň… Za oknem stín se kmitne… Zatočí se se mnou tmavá síň. Pověz mi ještě jednou proč? Proč život není lehký. Proč je jak zrezivělý kolotoč… Proč jeden je a druhý není mocný. Vysvětli mi smysl… Usmíváš se a je to tu zas. Vzpomínky, jak jsi mě k sobě tiskl, Obrazy starých dnů krás. Nemusíš ani promlouvat… Vím, že nemáš ponětí. Už se stačí jen sebrat a vstát… Budu v Tvém věčném zajetí. Nikdy jsi mi nesliboval věčnou lásku, Byl jsi upřímný… Na rtech cítím černou pásku, Co se nyní bude dít? Vyprávíš mi příběhy, Já však nemám ponětí proč.. Jsou o tom, že existují dva břehy. Chceš snad zastavit můj zrezivělý kolotoč? Mluvíš stále dál… A mě dochází, že mám jen mlčet. Nikdy jsi nechtěl být můj král… Jen jsi mě chtěl vidět na zemi klečet. Pomalu přecházíš po síni, Sleduji Tvé kroky. Už vím, co tím vším míníš… Chceš mi sebrat sny. Blog 1 0 0 0 0 Komentuj