„Proč já na to kývl? “ básnická otázka nenalezne odpovědi, ale tu stejně nikdo nezná. Dietrich se konečně smířil s mojí přítomností, takže nekouše, ani neškrábe a Kyle, ten se smířil s tím, že za to je potřeba platit. „Pro příště bych prosil nějakou vazelínu…“ Zaškaredí se nehezky na staršího druha, který teď hoví v křesle a v klíne kolébá mísu s krví.
„K tomuhle bude i příště? “ zeptá se s neskrývaným zájmem a posune nádobí na jiné místo, protože mu nejspíš nenadále začala nepříjemně zavazet.
„NEBUDE! “ vzpamatuje se Kyle, ale co bylo vyřčeno, už se zpátky vzít nedá. Huhňám se s hlavou na jeho břichu a až zvonek u dveří mě přinutí vstát.
„Jé, Lyotte, taky ses přišel pobavit? “ mám na sobě jenom župan, vlasy pocuchané, za mnou v hlubinách bytu se zas rozbíhá kus něčeho hodně sprostého. Upírek narazí hřbetem do náprotivné zdi a přeje si, aby radši vůbec nezvonil.
„Je tady lord Dietrich? “ táže se, špatně hrajíc roli seriózního aristokratického komorníka. Člověk nepotřebuje nadlidsky vyvinutý čich aby poznal, že se tady činili chlapy.
Lord Dietrich tady poznatelně je, nejmíň dle toho, jak Kyle nasraně ječí jeho jméno a mlátí u toho kolem sebe. „Zavolám ho…“
„Diei! “ strčím do muže patou. Na hřbete a zadku má zarudlé podlitiny způsobené moji obranou. Postupně mizí, téměř v mrku oka. Vyškrábe se do kolen, kterými nekompromisně svírá zmítajícího se Kyla a věnuje mi tolik pozornosti, kolik je schopen tygr věnovat polní myši. „U vchodu čeká Lyott, něco ti chce…“
„Tak ho pozvi dál, nemám čas.“
„Nechce, bojí se.“
„Řekni mu, že buďto přijde sem, nebo mu dám opravdový důvod se bát…“
Poplácám ho po hlavě jako psa a poslušně jdu odevzdat odkaz.
„Můj pane…“ ukloní se Lyott, pilně studujíc texturu koberce. Dietrich vytáhne jazyk z Kylova krku a postaví se do středu místnosti v celé své kráse. Kdyby se teď Lyott kouknul, byl by to poslední obraz, co si sebou vezme do hrobu. S výrazem nenažrance projdu očima po mužném těle, je fajn, když víte, že vás se hrozba trestu za očumování krále netýká.
„Cos mi chtěl? “ zahřmí tisícletý vládce svým nejvládářskejším hlasem a atmosféru trochu kazí Kyle, který se snaží prosmýknout do koupelny. Ostudnosti, jak tomu říkávala moje babička, jsou jedna věc, ale kdy se můj skromný byt změnil na hlavní stan mafie mrtváků?
Uvědomím si, že mám Lyotta ráda. Je tady jediný, co myslí rozumem, rarita. „Posílá mě Jezábel. Žádá vás, aby jste za ní přišel.“
Dietrich se samolibě usměje a kostnatými prsty pozvedne Lyottův obličej. „Vyřiď své paní, že přijdu, až se mi bude chtít a ty své mocnářské pokusy ať si napchá do…“
„Vždyť řekl, že žádá, “ vložím se do toho, „Ne přikazuje…“
Lyott s vděčností pohlédne mým směrem, ale Bílý král kroutí hlavou. „Víš, děvenko, v původním znění Jezábel určitě nepoužila nic, co by se slovu „žádost“ alespoň podobalo…“
Nejsou mi známe všechny souvislosti poměrů mezi královskou dvojicí, docela srozumitelně ale pročtu náznaky shnilé nevraživosti.
Naložím Kylovi čerstvou várku prasečí krve. Chudák strejda, pořád si myslí, že tu krev poskytuje biologické fakultě.
„Ty, proč se má královský páreček navzájem v tak patrné… oblibě? “
„Hm… To je hluboká historie…“ Čumák zastrčený ve válovci jako čuně, přes to na stůl neuklouzne ani kapka. Hltavě pije a až pak se rozpovídá. „Die, jak už sis asi všimla, neoplývá četnou dávkou náklonnosti k opačnému pohlaví. To samo o sobě už je důvod. Co se týká jí, “ pokrčí rameny, „měla štěstí v neštěstí. Učinil jí nesmrtelnou a později taky hodně vplivnou, jenomže před ním nikdy neuteče. Když se Dietrich cítí sám, nebo se mu zalíbí milenec, Jezábel ho na příkaz promění.“
„Proč si je Dietrich neudělá sám? “
Kyle spolkne jeden zvláště vydatný lok. „Funguje to jenom křížem, muž ženskou a ženská muže…“
Rozpamatuji se na informace matně uložené v paměti z Lyottova rychlokurzu. Snad se o tom zmínil, to ale nebyl příhodný čas na prkotiny. Zajímá mě ještě jedna věc. „Když ho Jezábel tolik nesnáší, proč neodjede jinam? Není v tom platonická láska, nebo tak…? “
Zapackaný gurmán se s plnou pusou zachechtá a drhnouc skvrny, které tím natropil na ubrusu, shrne do jediné věty celistvou deskripci svého “dědečka“. „Víš, doslova bych řekl, že takový odchod, nebo-li když jinak nedáš, rozloučka s nenaplněnou láskou, by v Jezábelinem případě bylo s životem vrcholně neslučitelné.“ Bang, odstřel... A to si ani nemůže postěžovat na lince pro týrané ženy... Lhala bych tvrzením, že to Ditrichovi zazlívám.
„Až ji zpacifikuje, vrátí se sem? “ nadhodím nevinně. Trvalo to tři dny, ale Lyottovi ubrečené telefonáty nás donutili konečně králevice vyhodit z bytu. Černovlasý vampír vzhlédne od jídla a je na něm vidět nespokojenost, jenž pochází z jiného zdroje, než ta má. Otočím se k dřezu a začnu mýt nádobí, jen abych se vyhnula výslechu, co se ukáže jako nejpitomější chyba. Já a mytí talířů je podezřelé. Já a domácí práce vůbec je podezřelé. Starostlivé paže se mi ovinou kolem pasu.
"Anno, chci, abys byla opatrnější, nevíš, čeho je schopen... Umí poplést mysl, že nepoznáš, co skutečně chceš…“
„Jo, vím.“ dávám si záležet na zkrušeném tónu, aby nebylo poznat, kolik z onoho nedávného incidentu byla vlastní vůle a kolik Dietrich. „Jen mi to tak přišlo, ne, že by mi nějak zvlášť chyběl.“ Polovičaté pravdy jdou o to líp, že opravdovou míru problému sama neznám.
„Důveřuju ti, “ foukne mi polibek do vlasů, „A nechci o tebe přijít.“
„Kyle? “
„Ano? “
„Ovládá mysl i tobě, tedy když s ním teď…“
Brouzdající dlaně se zaraz kamsi vytratí a Kyle se vzdálí k oknu, opravovat už beztoho dokonale zatáhnuté závěsy. Pustím vodu a na mysl přivolám obraz sněhobílých vláken...
V tom samém momentu v kapse zabručí mobil.
„Lyott...“
„Dej to sem...“
Kyle pořád nesehnal nový mobil, popravdě, s Dietrichem za zadkem (a nejen za), neměl čas užitečnou vymoženost doby nahradit. Chvíli poslouchá a mhouří se, pak beze slova složí a hrne se z bytu.
„Kam mizíš? "“ zachytím okraj svetru a vampír na mně pohlédne, jako kdyby Annu Hanáčkovu spatřil poprvé.
„Brzo se vrátím...“
„Hovno, jdu s tebou.“
Vymyslený príbeh
Komentuj
2 komenty k blogu
2
krásne tlieskam a netrpezlivo čakám na pokračovanieeee
@orfea2 asi preto, že si takto môže aj ona trošku užiť xixi
@orfea2 asi preto, že si takto môže aj ona trošku užiť xixi
Napíš svoj komentár
prečo nežiarli, že jej starý upír fiká frajera?