Už nikdy víc!!!

Snad je to den, snad je to měsíc, co tu bez tebe sedím. Vzpomínám na náš společný den! Seděl si vedle mě a šeptal si mi krásná slova. Nemusely to být verše, ale stačily jen ta slova, ta slova, že beze mě nemůžeš žít! Dnes tu jsem sama, čekám až mi napíšeš SMS nebo mi zavolej! O zeď tu tluču hlavou, dívám se z okna! Víš co vidím? Tebe! Jsi tam s nějakou dívkou… je krásná a mám pocit, že ji znám, ale bohužel to nejsem já.. Je úplně odlišná a má úsměv na tváři! Už se nechci bát, půjdu ven a ty si mě budeš muset všimnout… Otvírám dveře a silně s nimi praštím… Lekl jsi se, už mě vidíš ! Jdu sebevědomě za tebou a ta dívka kouká! Nechápe.. NE! Nemám na to a neudělám to! Projdu a vlídně pozdravím…. Začínám utíkat, něco mě bolí! Vzpomínám a lapám po dechu… Kam mám jít, co se to děje, někoho slyším!! Co to je? Ty kroky znám a ten hlas co volá taky… chytáš mě za ruku a líbáš mě… Tvoje dotyky jsou mi tak známé, líbáš mě na ústa, tak jak to nikdo neumí.. Už se mi podlamují kolena…Pokládáš mě na zem a neváháš…Zato já ano! Ty jsi nejsi jistý tím co děláš, proč to chceš, vždyť jsi to skončil! Odpovídáš mi dvěma slovy Miluji tě… !!!
Nemůžu! Nechci to tak, lžeš mi! Říkal si, že tě nezajímám… Tvoje ruce se chvějí a neví si rady, i když je to krásné, tak to není takové jako předtím! Co ta dívka? Co si s ní měl?! To byla má sestra hlupáčku! Už ten hlas přestal, už nekřičí a nebolí mě srdce! Odpovídáš mi: „ Řekl jsem že tě nemám rád jen proto, že jsem ti chtěl říct, že tě miluji! Stál jsem před tvým domem, ale neodhodlal jsem se zazvonit! Byl jsem tam s dívkou, která nebyla moje , jen proto abych se nezhroutil!“ Teď tu stojí oba a dívka neví co má říct, je tma, ale na obloze svítí opět ty samé hvězdy! Už nechci prožít ten pocit znovu! Chci tě navěky u sebe! Už mi nikdy neříkej mám tě rád, ale miluji tě, protože já ti to s radostí povím taky!

 Úvaha

0 0 0 0 0

Komentuj

2 komenty k blogu