Pfú toto som objavila nedávno na nete... úplne pri čítaní sa mi zviera srdce, krásne niečo ...

Túto báseň napísala žena, ktorá zomrela v oddelení pro dlhodobo chorých. Personál nemocnice ju našiel medzi jej vecami, odpísali si ju a odvtedy báseň putovala po celej nemocnici a ďalej.

Báseň stařenky…

Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.

Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci,
boty a punčochy napořád ztrácí.

Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,
už potřebuje však krmit a přebalovat.

Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.

Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.
Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let
s bratry a sestrami slád život jako med.

Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,

dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.
V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,
co skládala svůj slib za bílou kyticí.

A když mi bylo pár let po dvaceti,
já chtěla šťastný domov pro své děti,

Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí,
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.

A je mi čtyřicet, synové odchází,
jenom můj věrný muž pořád mě provází.
Padesátka přišla, ale s ní další malí,
co u mě na klíně si jak ti první hráli.

Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu,
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.
Život jde dál, mé děti mají vrásky
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.

Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.
Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.

Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.

Málo bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno jednou mine.
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte,
neuvidíte seschlou stařenu…
Teď už – MĚ uvidíte!

 Báseň
Komentuj
 fotka
nenavidim  27. 6. 2015 12:38
Už čítal a príjemné, ale nie som si istý tou "backstory".
 fotka
zuzs  28. 6. 2015 22:17
topka! silné slová
 fotka
lyterka  6. 7. 2015 00:27
:o 8) :letim:
 fotka
t4pk4  7. 7. 2015 09:26
@nenavidim ani ja som si nebola ale keď už kopírujem tak všetko bolo to k tomu tak som to tak sem aj dala
 fotka
nenavidim  7. 7. 2015 12:50
@t4pk4 jasne určite je lepšie, že si to môže prečítať ešte viac ľudí
Napíš svoj komentár