Když princezna si srdce rvala, hlasne nad ním narikala. Hledám, hladám truhlici, do které te mohu pohrbíti. Takovou, aby smutek čas, nenašel te zas a zas. Kladeš odpor díte malé, no kričet budeš stále. Nemohu te v hrudi mít a pritom klidne žít. Mír v mysli, mír v tele a cítit se ucelene. I když malá částka chybí, nový najemník tam zase bydlí. Dusledky jsou doživotní, lepší nežli doživotne krvopotní. Takhle v spleti všech mých cest žiju vtáčí svobodní let. Báseň 0 0 0 0 0 Komentuj