Byla noc. Obloha byla posetá hvězdami a měsíc zářil, jako nikdy před tím. Na schodech seděla dívka, dlaně měla přitisknuté k obličeji a plakala. Seděla v dlouhé bílé košilce a doufala, že se jí splní její nejtajnější sen.
V tu noc prošlo kolem ní mnoho lidí, a však ani jeden se nezastavil nad plačící dívkou. Přála si, aby mohla vrátit čas a mohla vše napravit. Myslela si, že všechno ztratila, že ztratila svojí lásku. V hlavě se jí pořád promítala otázka: "Proč jsi mě opustil?" Za nějakou dobu se zvedla a šla, nevěděla kam, prostě jen tak bez cíle. Najednou uslyšela strašlivou ránu a otočila se zpátky za sebe. Viděla jak auto naráží do nějakého chlapce, měla strašlivý pocit, ale nevěděla proč.. Běžela směrem k nehodě. Podívala se před auto a co nevidí, leží tam chlapec, kterého tak miluje. Nevěděla co má dělat, prosila všechny lidi o pomoc, ale všichni jen přihlíželi, ale nic neudělali. V rohu stál však starý pán v ruce držel telefon a volal záchranou službu. Během chvíle přijela. Dívka seděla u chlapce a plakala, prosila Boha o pomoc, přála si, aby nezemřel a opět otevřel oči. Byl pro ní vším. V tu dobu nemyslela na to, že o něj nedávno přišla, nejvíce jí záleželo na tom, aby byl živý.
Doktoři vyšli ze sanitky a nakládali chlapce na nosítka, vložili ho do sanitky, zavřeli dveře a nasedali. Dívka se slzami v očích chtěla jet s nimi, ale nemohla. Sanitka odjela. Dívka se posadila na zem, ruce měla od krve a přemýšlela co má dělat, jak se má dostat za svým milým. Pán, který zavolal sanitku jí nabídl pomoc, i přes to, že dívka ho neznala dala mu všechnu důvěru a šla s ním. Pán jí dovedl až do nemocnice. Běžela na konec chodby a hledala jakéhokoliv doktora, který by něco věděl. Na jednoho narazila. Zeptala se na chlapce, a však doktor odpověděl: "Nemá moc šance na přežití, pokud do rána se jeho stav nezlepší, během dne zemře." A odešel. Dívka vběhla do pokoje, kde chlapec ležel. Sedla si k němu, chytla ho za ruku a povídala mu, jak moc ho miluje, že ho potřebuje a že jí takhle opustit nemůže. Plakala, tak jako nikdy... Posadila se k oknu, na nebi svítila jedna jediná hvězdička. Klekla si na zem, ruce položila na stůl a modlila se. Prosila o odpuštění všeho čeho se kdy dopustila. Prosila ze všech sil Boha o pomoc. Pomodlila se a vrátila se k posteli. Během chvíle usnula, ale pořád, celou noc držela chlapce za ruku. Najednou celým pokojem zazářilo světlo, dívku však nevzbudilo. Během chvíle, ale zmizelo. Dívka se ráno probudila, podívala se na chlapce a opět jí sevřel žaludek smutek. Najednou chlapec silně sevřel její ruku a otevřel oči. Řekl: "Nikdy na tebe nezapomenu" Dívka se na něho podívala uplakanýma očima. Měla obrovskou radost, nemohla uvěřit vlastním očím. Byla šťastná, její přání se splnilo a chlapec se uzdravil. Když chlapec znovu usnul rozloučila se s ním a odešla. Přišla domů, schoulila se do klubíčka a ležela. Celý měsíc nepromluvila s nikým ani slovo. Všichni se o ní báli a nevěděli, co mají dělat. Chlapec se uzdravil a uvědomil si, o co přišel a že mu dívka strašně chybí, uvědomil si to, jak jí moc miluje. Rozhodl se, že za ní dojde. Přišel k ní domů, klekl si před postel a se slzami prosil o odpuštění a o další šanci. Dívka se zvedla, vzala jeho dlaně do svých a řekla:"Na tenhle okamžik jsem čekala. Chci být s tebou napořád!!"

 Blog
Komentuj
 fotka
adsy  22. 12. 2009 16:09
krásne
 fotka
tenisky  22. 12. 2009 17:10
prečo nepridávaš vlastné práce?
 fotka
nenusqqa  22. 12. 2009 18:56
a ty nebodaj hej??
Napíš svoj komentár