*- Miley - *
,,Já jsem tu taky!" urazím se. Emma přistoupí a začne si pomalu balit sobě i mě. ,,Co děláš?" vykoktá Tish a snaží se Emm pochopit. ,,Co by. Nevíme nic tak se jich jdeme zeptat…" oznámí jako kdyby nevěděla že její sestru malej zabili a že byla na jejich území. Ty jo to bude senza až budem na kusy! ,,Cvoku." zabručím. ,,Ty jdeš s námi."
vykoulím oči. ,,Co, já? To teda néééééé." zamumlám a sednu si do rohu. ,,No ták, bude sranda, jsou tam docela hezký vlkodlaci." zašklebí se blondýnka a brunetka na ni hodí vražedný pohled.
,,Okej aspoň zemřu důstojně ." odvětím a vstanu. ,,Nikam, vyspi se a pak můžeš umřít.ů bla, bla ty maj nějak přechytralí kecy! ,,Fajn, dobrou." lehla jsme si a dělala že spím. Myslím že se mi to i povedlo, teda ne úplně ale povedlo… nevěděla jsem co mám dělat, jak reagovat a nervozitou jsem se pořád převalovala…až jsem uviděla jak se mihl nějaký stín okolo mé postele. Trochu víc zpanikařím. Chci si sednou, pozdě si uvědomím že jsem mimo postel a letím dolů. Zavřela jsem oči. ,,Příště si dávej pozor." uslyším u ucha mluvit někoho kdo mě chytnul a položil na postel. Ten hlas byl tak nesmírně povědomí ale jen kde? ,,Kdo jsi?" vykoktala jsem zmateně a rozhlížela se po Emm a Tish ale nikde nikdo. Nejspíš šli na lov, pomyslela jsi. Super máme tu nějakého psychopata co mi otravuje život, další moje myšlenka.
,,Ty jsi už na mě zapomněla?" slyšela jsem překvapení v jeho hlase. I mě samotnou mě to překvapilo.
Už jsem se chtěla zeptat na další věc když někdo chtěl otevřít dveře ale bylo zamčeno. Cože? Vždyť jsme nechali otevřeno. ,,Miley? Si tam??? Miley!" Byla to Tish. ,,Ty si mě tu zamkl?" zamrkám. ,,Da." No skvělý nějakej psychopat ještě k tomu z Ruska. ,,Nech si ty fóry, ty…" počkej až vykopnou dveře, blbečku, zasmála jsem se v duchu. ,,Miley, Odejdi od dveří Emma je vykopne." křikne potichu Tish. ,,Slyšíš, vypadni než tě zabijou." poradím mu. On se potulně usměje. ,,Ještě se uvidíme." až naprší a uschne, bačkoro! ,,Miley, kdo tu byl?" ,,Nikdo." ,,Ale ano někdo tu byl cítím ho." oznámila Emm a přičichla mi k vlasům. ,,No a kdo to teda byl?" optám se. ,,Ten kdo tě kousl. Tady." ukázala na dva skoro neviditelné kousance.
Dylan? O ou. ,,Smiley a co je tohle?" vzala nějaký přívěsek do ruky Tish. Prohlédnu si ho. Pořád to nevím, já něco takového nenosím. ,,Vypadá to na nějaké bylinky. Nejspíše nějaké ochranné kouzlo."
ochranné co? ,,To je nejspíš pro tebe, nevím kdo tě kousl ale ještě jednou ho tu načapám a poletí do krbu." konstatuje Tish. ,,Neměli jsme ji tu nechat samotnou." zamumlá Emm. ,,Můžeme snad za to že jsme měli hlad?" ,,Mohlo nás ale napadnout že po ní půjdou!"
,,Oh, fajn budeme u ní držet stráž?" takovéhle žvásty jsem poslouchala až do šesti do rána. Nebyla jsem utahána, myslím že asi po minutě jejich hádky jsem si zdřímla.
,,Jdeme, možná že ti pomůžou s pamětí." ,,Já mám dobrou paměť Emmo!" zavrčím když stojíme před místem kde viděla Tish partičku vlkodlaků.
,,To jsi jako myslíte že JÁ jen tak překročím hranici jen tak, aby mě roztrhali?" leda ve snu. Už jsme se otočila že půjdu k autu ale Tish mě prostě musela strčit. Spadla jsem do mechu a porušila jsem nově zjištění zákon. Ani ne po pěti minutách se objevili. Tish měla pravdu byla to velká a silná smečka. Ale i tak byli krásní a měli v sobě nějaké to kouzlo. ,,Vrčeli a metali na nás rozzuřené pohledy. Kdyby mohli pohledem vraždit byla by to velice brutální a rychlá vražda. Rozhlížím se a pak jsi všimnu jednoho stojí ve předu vpravo a divně jsi mě prohlíží. Podle očí jsem ho také někde viděla ale jen kde? Emm měla pravdu paměť mi neslouží tolik co sloužívala.
Po krátkém výpadu jsem si začala vzpomínat a on nejspíš také protože jedním skokem mě povalil do trávy.
,,Miley!" skočí po vlkovi Tish. ,,Tisho, pusť ho." zavrčím. A můj tón hlasu mě překvapí.
A dvě upírky taktéž. ,,Co tady děláš? Myslel jsem že jsi na druhé straně." začal na mě mluvit. ,,Nic tu nedělám. Rodinu mi zabili upíři, jeden z nich je mimochodem psychopat který hovoří rusky a jsem tu s dvěma holkama co mi dělaj bodyguarda." zaslunila jsem se. ,,Tak to je super Eli-" zasyčím. ,,Jsem Miley, Miley Swan." nahodím nevinný kukuč. ,,Ty se s nimi znáš?"
zašeptá zmateně blondýnka. ,,No jo, tohle je můj bratranec." zazubím se, což se nedalo říct o mých kamarádkách kteří kdyby nebyli nesmrtelné by asi dostali zástavu srdce. ,,Cože je?" kníkla Emma. ,,Omlouváme se za včerejšek." postaví se asi půlka klanu k Tish a omluví se. ,,V po-pořádku." vykoktá nervózně. ,,Jak jsi na mě mohla zapomenout?" vyhrkne na mě bruneta. ,,Ty ani nevíš co se mi stalo než jsem vás potkala tak mlč." ,,Nechcete k nám?" jasně, teda já bych ale tedy no…,,NE!" křikne za mě Emma a táhne Tish za sebou zpět k BMW. ,,Prosím pojďte." zakňučela jsem a zkoušela na ně svůj nejlepší pohled- psí očka. Tish se Emm vytrhla z ruky a postavila se vedle mě. Emma si povzdechla neměla na vybranou. Pomalu nás vedli až do nějaké chatky mě to připomínalo klubovnu co jsme měli na zahradě ale teď jsem to řešit nechtěla. Pět metrů před domem se mihla skvrna, po ní další dvě. A hned další. Bylo jich víc než jsem čekala jakože jsme je vůbec nečekala. ,,Ahoj Miley." Dylan, už zase! Takže to jejich skupina. ,,Co si to dovoluješ jsi na cizí půdě!" vykřikla jsem. Oni zastavili. Vlkodlaci byli ve střehu stejně jako Tish a Emma které byli vepředu a cenili zuby.
,,A ty tu nejsi cizí?" zasmál se jeden vypadal už jako zkušený a silný upír. ,,Ne já tu totiž jsem a nikdo mě nezabije." odseknu. Oni se začnou smát jako blázni. ,,Omyl, někdo tě zabije." zazubí se rudovláska a skočí po mě. Podle jasných reflexů uhnu. Dylan se vrhne po Tishe. Tisha to pozoruje, tak proč neuhne? Dylana ale srazí nějaký vlkodlak je t snad v pohodě. Ale překvapilo mě to. To je poprvé co vidím spolupráci mezi upírem a vlkem. Dylan byl určitě naštvaný a naoplátku se vrhnul na něj. Tam jsem v kročila já. ,,Tak zastav." zašklebím se že zabrzdí přímo přede mnou. ,,Tak ji už zabij." zařve jeho vůdce. ,,Sorry, koshka." a vrhne se na mě. ,,Ta víš tak sorry ti život nedá." zasyčela jsem a uhnula. Začala jsem utíkat. Dylan byl v čele za mnou. Přede mnou je zase ta holka. ,,Já ti říkám že já ji mám ZABÍT!" mohutně zakřičí až si zacpávám uši. ,,Tak se nezblázni, Dylane." vstane a jde si za něčím jiným. ,,V pohodě,
Miley?" kde se bere ta starost? ,,Ne nejsem v pohodě, vypadněte." blonďák se omluvně pousmál.Večer byl za mnou že? Ne, nesmím se do něho zamilovat, ne takovou chybu nesmím…NE! ,,Okey." vstane a jedním pohybem rukou přeletím a Tish která narazí na kmen stromu. ,,Neříkala slečna abyste vypadli?" ozvalo se za Emmou. ,,Tobě neříká nic slušné chování, že?" Tisha se začne tlemit ani nevím z čeho tahle situace je vážná! ,,Nepleteš si to s vlkodlakem? Nejsme zrovna aristokrati, Sebastiane." zabručí. Za ním se pak objeví nějací. ,,Upíři." vydechne Emm. Tak to jsou o ni o kterých mluvila Tisha. Teď jsem si je mohla všechny do detailu prohlédnout.
Byla tam mladá dívka co vypadala doslova jako elfa. Vedle ní Mohutný blonďák. Za ním byla blonďatá královna a vedle stál takový podivín. Úplně vpředu byla bruneta která se držela za ruku s mladíkem s takovými bronzovými vlasy. Konečně jsem došla pohledem na toho který se mě zastal.
Byl do písmene překrásný. Já vím že přeháním ale nechci tu rozebírat svůj vkus na kluky je otřesný ale mě vyhovuje.
Jenomže o nedlouho později jsem si všimla nějaké upírky co vypadala jako člověk. Točila se okolo něj jako kdyby byl nějaká tyč. Nechutný pohled. Radši jsem si začala hledět svého a pomohla Tishe na nohy. ,,Tak a jsme totálně nahraný, že?" zamumlá a opráší si černé kalhoty. No nejspíš ano, jsme v háji. ,,Vypadněte." křikne na ně Emma. Oni tu jsou pořád. ,,Jděte!" ,,A to jako proč?" ,,Protože ztrácím trpělivost." zahřmím a jednou rukou odhodím Sebastiána za sebe. Opravdu mi docházela trpělivost a já začala jsem se nepatrně třást. Jakýsi proud mnou projížděl od hlavy až k patě, po zádech mi přejel mrazík. Začala jsem se měnit. Tomu jsem nezabránila….
Blog
Komentuj
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár