Byla tma. Tma sama.
Uši poslouchaly. Nic neslyšely.
Bylo ticho. Nic a ticho. Ticho a nic.
Jazyk čekal na chuť. Nic necítil.
Nebyls tady. Nebylo nic.
Tělo potřebovalo dotek. Nic nepřišlo.
Nebyls tady. Znova.
Prsty hledaly. Nic nenašly.
Nebyls tady. Stále.
Slza se objevila. Jedna, dvě, tři…
Oči přestaly hledět.
Uši přestaly poslouchat.
Jazyk přestal čekat.
Tělo přestalo potřebovat.
Prsty přestaly hledat.
Srdce začalo lhát.
Blog
Komentuj
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár