Ja ako stary fanusik ducharskych pribehov mna osobne najviac zaujal pribeh poltergeista z Enfieldu...ked ste o tom poculi alebo ked viete o tom nieco blizsie napiste
První příznak enfieldského poltergeistu se objevil posledního srpnového večera roku 1977. Paní Harperová se rozvedla se svým manželem a žila v pronajatém domě se svými třemi dětmi ve věku od deseti do třinácti let. Právě ukládala v ložnici dvě mladší děti ke spánku, když se náhle v místnosti zvedl závan větru, ozval se skřípot a drhnutí a těžký dubový prádelník stojící vedle dveří se zcela samovolně přemístil téměř o metr doleva tak, že částečně zakryl východ z ložnice. Paní Harperová s pomocí dětí odtlačili prádelník zpátky, ale ten se znovu přemístil do prostoru dveří a tentokrát nebylo v lidských silách vrátit jej do původní polohy. Zároveň celý tento úkaz provázelo bouchání ve stěnách, které se rozlézal celým domem a chodbami a větracími světlíky hlasitě hučely nárazové větrné poryvy, ačkoliv všechna okna v domě byla evidentně zavřená.
Paní Harperová odvedla děti přes překážku do jídelny a zazvonila u sousedů, manželů Hawkinsových, a požádala je o pomoc proti jevům, které si nedokázala žádným způsobem vysvětlit ani ona sama. Po příchodu sousedů panoval nějakou dobu v domě klid, ale náhle se v chodbách zvedl vichr, strhal těžké látkové závěsy z oken a tak rozhoupal lustry, až se některé s třeskotem rozbily. Tehdy pan Hawkins zavolal policii.
I tentokrát po příjezdu policistů k žádným psychokinetickým projevům nedošlo. Ke svědeckým výpovědím se oba policisté tvářili skepticky, ale sotva ukončili šetření a chystali se k odchodu, začaly se v jídelně samovolně pohybovat židle stejným způsobem jako předtím prádelník v ložnici. Policisté byli fyzicky zdatní muži, ale ani společnými silami nedokázaly vrátit židle na původní místo. Vyhotovili o této skutečnosti podrobný zápis podepsaný třemi svědky a zdokumentovali jej několika fotografiemi, které jsou dodnes součástí archivu londýnské policie. Nic víc, pravda, nesvedli a teprve za delší dobu po jejich odchodu bylo možné se židlemi a dalšími předměty v jídelně opět volně a bez nepřirozeného odporu manipulovat.
Další projevy poltergeistů následovaly v nestejnoměrných intervalech přesně rok, až do srpna 1978. Mezi nejméně patrné úkazy patřilo náhlé praskání žárovek, někdy i skleněných stínidel, několikrát však bylo zaznamenáno ohnutí kovových předmětů, pletacích jehlicí, příborů a krbového nářadí, obtíže působilo samovolné přesouvání nábytku.
V domě byla velmi pečlivě a dlouhodobě prověřována celá elektrorozvodná síť a jakékoliv výkyvy v intenzitě proudu zaznamenávaly stabilně připojené měřící přístroje, ale souvislosti mezi kolísáním napětí a opakujícími se psychokinetickými událostmi se nepotvrdili. Zrovna tak neshledal žádné mimořádné výchylky v konstrukci budovy stavební revizor a statik. Paní Harperová se chtěla z domu odstěhovat, ale profesionální pozorovatelé případu z nejrůznějších oborů na ni naléhali, aby zůstala a ubezpečili ji, že ji nehrozí žádné nebezpečí ani riziko. Když už později paní Harperová nebyla ochotna snášet přítomnost poltergeistu a přes veškeré naléhání se definitivně rozhodla odstěhovat, jeho projevy znenadání ustaly.
Celý enfieldský případ sledoval velmi pozorně doktor George Barratt a při jeho hodnocení se spolu s dalšími odborníky přiklonil k závěru, že psychokinetické jevy mohla rozpoutat nejmladší dcera paní Harperové, nikoliv však tím, že by tyto příznaky předstírala, ale spontánně, nevědomky, protože jevy poltergeistu může jako katalyzátor spustit strach, leknutí, pocit přízraku či životní frustrace, jak dokládá řada zaznamenaných a zdokumentovaných dalších případů.
sak som sa v hentom mojom okopcenom clanku nic moc nedozvedela
ale ja som pocula zas taku story, ze jednu rodinu otravoval polteirgeist a potom sa odstahovali pred nim a on si ich nasiel...ze uz videli iba take modre svetielko jak sa zase vznasa..ty kks....to neznate???
@6 no to je divne lebo ja som citala, ze poltergaista "robia" prave deti...hlavne v pubertalnom veku, je to vlastne vypustenie tej negativnej energie. Takze teoreticky poltergaist nie je duch. Tolko co sa tyka mojich znalosti, mozete ma opravit
Dost mozne, ale mne osobne sa paci najviac tato teoria, kedze vysvetluje to, preco poltergaist "prenasleduje" rodiny aj po prestahovani alebo preco sa vyskytuje najcastejsie v rodinach s takymito detmi
Ja som mal knihu nevysvetlene zahady a tam bol tiez poltergeist, akurat ze ten hadzal ludmi o stenu. Tiez islo o nejaky dom (tusim v amerike) kde zila rodina s detmi. Viac si uz o tom nepamatam, ale skor nez o nejaku negativnu energiu deti, ide o duchov, ktori sa nechcu/nevedia vratit spat (napr ked ich niekto vyvolaval atd).
Roleta je špeciálny inkognito mód, ktorým skryješ obsah obrazovky pred samým sebou, alebo inou osobou v tvojej izbe (napr. mama). Roletu odroluješ tak, že na ňu klikneš.
14 komentov
První příznak enfieldského poltergeistu se objevil posledního srpnového večera roku 1977. Paní Harperová se rozvedla se svým manželem a žila v pronajatém domě se svými třemi dětmi ve věku od deseti do třinácti let. Právě ukládala v ložnici dvě mladší děti ke spánku, když se náhle v místnosti zvedl závan větru, ozval se skřípot a drhnutí a těžký dubový prádelník stojící vedle dveří se zcela samovolně přemístil téměř o metr doleva tak, že částečně zakryl východ z ložnice. Paní Harperová s pomocí dětí odtlačili prádelník zpátky, ale ten se znovu přemístil do prostoru dveří a tentokrát nebylo v lidských silách vrátit jej do původní polohy. Zároveň celý tento úkaz provázelo bouchání ve stěnách, které se rozlézal celým domem a chodbami a větracími světlíky hlasitě hučely nárazové větrné poryvy, ačkoliv všechna okna v domě byla evidentně zavřená.
Paní Harperová odvedla děti přes překážku do jídelny a zazvonila u sousedů, manželů Hawkinsových, a požádala je o pomoc proti jevům, které si nedokázala žádným způsobem vysvětlit ani ona sama. Po příchodu sousedů panoval nějakou dobu v domě klid, ale náhle se v chodbách zvedl vichr, strhal těžké látkové závěsy z oken a tak rozhoupal lustry, až se některé s třeskotem rozbily. Tehdy pan Hawkins zavolal policii.
I tentokrát po příjezdu policistů k žádným psychokinetickým projevům nedošlo. Ke svědeckým výpovědím se oba policisté tvářili skepticky, ale sotva ukončili šetření a chystali se k odchodu, začaly se v jídelně samovolně pohybovat židle stejným způsobem jako předtím prádelník v ložnici. Policisté byli fyzicky zdatní muži, ale ani společnými silami nedokázaly vrátit židle na původní místo. Vyhotovili o této skutečnosti podrobný zápis podepsaný třemi svědky a zdokumentovali jej několika fotografiemi, které jsou dodnes součástí archivu londýnské policie. Nic víc, pravda, nesvedli a teprve za delší dobu po jejich odchodu bylo možné se židlemi a dalšími předměty v jídelně opět volně a bez nepřirozeného odporu manipulovat.
Další projevy poltergeistů následovaly v nestejnoměrných intervalech přesně rok, až do srpna 1978. Mezi nejméně patrné úkazy patřilo náhlé praskání žárovek, někdy i skleněných stínidel, několikrát však bylo zaznamenáno ohnutí kovových předmětů, pletacích jehlicí, příborů a krbového nářadí, obtíže působilo samovolné přesouvání nábytku.
V domě byla velmi pečlivě a dlouhodobě prověřována celá elektrorozvodná síť a jakékoliv výkyvy v intenzitě proudu zaznamenávaly stabilně připojené měřící přístroje, ale souvislosti mezi kolísáním napětí a opakujícími se psychokinetickými událostmi se nepotvrdili. Zrovna tak neshledal žádné mimořádné výchylky v konstrukci budovy stavební revizor a statik. Paní Harperová se chtěla z domu odstěhovat, ale profesionální pozorovatelé případu z nejrůznějších oborů na ni naléhali, aby zůstala a ubezpečili ji, že ji nehrozí žádné nebezpečí ani riziko. Když už později paní Harperová nebyla ochotna snášet přítomnost poltergeistu a přes veškeré naléhání se definitivně rozhodla odstěhovat, jeho projevy znenadání ustaly.
Celý enfieldský případ sledoval velmi pozorně doktor George Barratt a při jeho hodnocení se spolu s dalšími odborníky přiklonil k závěru, že psychokinetické jevy mohla rozpoutat nejmladší dcera paní Harperové, nikoliv však tím, že by tyto příznaky předstírala, ale spontánně, nevědomky, protože jevy poltergeistu může jako katalyzátor spustit strach, leknutí, pocit přízraku či životní frustrace, jak dokládá řada zaznamenaných a zdokumentovaných dalších případů.
ale ja som pocula zas taku story, ze jednu rodinu otravoval polteirgeist a potom sa odstahovali pred nim a on si ich nasiel...ze uz videli iba take modre svetielko jak sa zase vznasa..ty kks....to neznate???