V dešti je Bůh,
s malým začátečním béčkem.
Jen ve vteřinách, kdy sním,
připomíná mi můj dluh.

Krámek přes ulici naproti
a pozdní odpoledne v rytmu folku
našich skroucených duší.
Vždyť nám to tak sluší,
když slyším: "Toš baže, Davošku!"

Unaveně se usmívám
nad sebou samým.
Hleď vpřed, kůň, táto!
Drž pevně opratě a leť kupředu!
Vstříc tmavým nocím
a taky hořké chuti kávy zespodu.

 Blog
Komentuj
 fotka
phantasia  22. 1. 2012 11:45
mňam.
Napíš svoj komentár