Tak mi napadlo, ako vlastne vzniká? V starých miestnostiach, kde nikto dlho nebol a nemal ho ako rozvíriť, ako to že sa usadzuje na veciach stále väčšia vrstva. Nemôže len tak vzniknúť z ničoho nič...?
Prach je obecné jméno pro tuhé částice s průměrem menším než 500 mikrometrů a obecněji pro jemně oddělenou hmotu. Pozemská atmosféra obsahuje prach z různých zdrojů jako půdní prach nesený větrem, sopečné erupce a znečištění. Vzdušný prach je považován za aerosol. Může ovlivnit vyzařování atmosféry a mít značný vliv na podnebí. Pokud je navíc prach složen z hořlavé látky jako je tomu v případě mouky a uhelného prachu, může představovat riziko výbuchu.
Prach je odpovědný za některé nemoci plic, především u horníků.
Domácí prach
Částice domácího prachu jsou vytvářeny především domácími obyvateli odpadáváním kožních buněk; část domácího prachu pochází z atmosférického prachu zvenčí. Pozorování prachových částic v přímém slunečním světle může odhalit tvar háčku.
Hmyz a jiná drobná zvířena může mít na prach vzájemný účinek, který má záporný vliv na lidské obyvatele domu. Proto je v mnoha podnebních podmínkách vhodné udržovat mírný průvan vzduchu domem necháváním dveří a oken pootevřených. Po opuštění domu jsou částice odneseny větrem či rozloženy slunečním svitem. Řízení prachu a průchodu vzduchu je klíčové v chladném podnebí, které podporuje sklon neprodyšně uzavřít i malé mezery a tím zamezit jakémukoliv vniknutí čerstvého vzduchu do domu.
Tvorbu prachu ovlivňují domácí roztoči. Obecně jsou přítomni na veškerém povrchu i ve vzduchu. Domácí roztoči se živí částicemi organické hmoty, tvořící hlavní složku domácího prachu. Vylučují enzymy pro trávení prachových částic. Enzymy a stolice roztočů se stávají součástí domácího prachu a mohou probouzet u lidí alergickou reakci. Prachovým roztočům se daří ve vláknech postelí, nábytku a koberců.
Částice tvořící domácí prach se snadno stávají vzdušnými. Proto je třeba věnovat odstraňování prachu pozornost, neboť činnost, jejímž cílem bylo odstranit prach, ho může místo toho pouze učinit vzdušným.
Domácí prach lze odstranit následujícími postupy: vytíráním, stíráním či smetením rukou, látkou či houbou, prachovkou či koštětem, nebo sáním do vysavače či vzduchového filtru. Při těchto činnostech může část prachu skončit v plicích aktéra.
Prašivec evropský je velice rozšířený živočich z čeledi oboustranných, který je často pokládán za špínu nebo prach. Prašivci jsou nejstarším živočišným druhem na Zemi.
Prašivec evropský (podle evropské vyhlášky nazýván europrašivec) má šedou nebo černou barvu a je 10 mikrometrů malý. Je vybaven křidýlky, podobně jako intimky pampers. Pomocí jejich kmitání se pohybuje ve vzduchu. Shlučuje se do větších hloučků (100-300 000 jedinců). Většinou jich velké množství poletuje ve vzduchu, ale časem se unaví a dopadnou na pevný povrch, kde spí. Ze spánku jej snadno vytrhne vítr, nebo prachovka. Lidským okem je za denního světla špatně viditelný. Stejně jako mrskavec obrovský nebo mrskavec ochmýřený, má na obou stranách těla zrakový, ústní, a řitní otvor. Je velice náchylný k některým chemickým látkám nebo věcem (například mýdlo, prachovka.
Zajímavostí prašivců je, že se generativně, vegetativně, ani pohlavně nerozmnožují, pravděpodobně tuto schopnost už ztratili. Prostě tady jsou a navíc nesmrtelní. Prašivec nemůže zemřít, proto schopnost rozmnožování zřejmě zakrněla. Jejich nesmrtelnost zkoumal pod přísným utajením také Fantomas Edison. Z jeho studie vyplývá, že prašivec je tak malý, že jej žádné zuby nerozkoušou, pouze proletí zažívacím ústrojím ven.
Jako první prašivce popsal Hanz Müdler na své expedici v Moravstánu. Všiml si totiž, že prach před jeho očima má křidýlka. Pustil se do zkoumání, a za dva týdny se mu podařilo jej popsat. Jeho zápisky se však ztratily až do té doby, kdy je Fantomas Edison našel a ověřil.
Prašivec slouží jako zdroj financí pro uklízečky a podobná povolání. Všechny uklizečky a dokonce i ženy v domácnosti, však rozhodně popírají, že by prašivec ztratil rozmnožovací schopnosti.
- istý spisovateľ o tom raz písal poviedku, úryvok z ktorej je veľmi výstižný a následuje po tom, ako spomína, že istí vedci to raz skúmali a prišli na nasledovné;
"[Väčšina smetia pochádza z dvoch zdrojov: od ľudí (postrácané kúsky kože a vlasov) a z meteoritov (rozložených po náraze na zemskú atmosféru). (Nesrandujem - je to pravda - denne k nám toho priletia tony.)]
Takže inými slovami, to, čo mám za postelou, knižnicou a šatníkom a skriňou som predovšetkým ja a hviezdny prach."
/R.Fulghum, úryvok z poviedky "Smetie," knižná zbierka "Všetko, čo naozaj potrebujem vedieť, som sa naučil v materskej škôlke"/
Roleta je špeciálny inkognito mód, ktorým skryješ obsah obrazovky pred samým sebou, alebo inou osobou v tvojej izbe (napr. mama). Roletu odroluješ tak, že na ňu klikneš.
12 komentov
Prach je odpovědný za některé nemoci plic, především u horníků.
Domácí prach
Částice domácího prachu jsou vytvářeny především domácími obyvateli odpadáváním kožních buněk; část domácího prachu pochází z atmosférického prachu zvenčí. Pozorování prachových částic v přímém slunečním světle může odhalit tvar háčku.
Hmyz a jiná drobná zvířena může mít na prach vzájemný účinek, který má záporný vliv na lidské obyvatele domu. Proto je v mnoha podnebních podmínkách vhodné udržovat mírný průvan vzduchu domem necháváním dveří a oken pootevřených. Po opuštění domu jsou částice odneseny větrem či rozloženy slunečním svitem. Řízení prachu a průchodu vzduchu je klíčové v chladném podnebí, které podporuje sklon neprodyšně uzavřít i malé mezery a tím zamezit jakémukoliv vniknutí čerstvého vzduchu do domu.
Tvorbu prachu ovlivňují domácí roztoči. Obecně jsou přítomni na veškerém povrchu i ve vzduchu. Domácí roztoči se živí částicemi organické hmoty, tvořící hlavní složku domácího prachu. Vylučují enzymy pro trávení prachových částic. Enzymy a stolice roztočů se stávají součástí domácího prachu a mohou probouzet u lidí alergickou reakci. Prachovým roztočům se daří ve vláknech postelí, nábytku a koberců.
Částice tvořící domácí prach se snadno stávají vzdušnými. Proto je třeba věnovat odstraňování prachu pozornost, neboť činnost, jejímž cílem bylo odstranit prach, ho může místo toho pouze učinit vzdušným.
Domácí prach lze odstranit následujícími postupy: vytíráním, stíráním či smetením rukou, látkou či houbou, prachovkou či koštětem, nebo sáním do vysavače či vzduchového filtru. Při těchto činnostech může část prachu skončit v plicích aktéra.
Info:net
Prašivec evropský (podle evropské vyhlášky nazýván europrašivec) má šedou nebo černou barvu a je 10 mikrometrů malý. Je vybaven křidýlky, podobně jako intimky pampers. Pomocí jejich kmitání se pohybuje ve vzduchu. Shlučuje se do větších hloučků (100-300 000 jedinců). Většinou jich velké množství poletuje ve vzduchu, ale časem se unaví a dopadnou na pevný povrch, kde spí. Ze spánku jej snadno vytrhne vítr, nebo prachovka. Lidským okem je za denního světla špatně viditelný. Stejně jako mrskavec obrovský nebo mrskavec ochmýřený, má na obou stranách těla zrakový, ústní, a řitní otvor. Je velice náchylný k některým chemickým látkám nebo věcem (například mýdlo, prachovka.
Zajímavostí prašivců je, že se generativně, vegetativně, ani pohlavně nerozmnožují, pravděpodobně tuto schopnost už ztratili. Prostě tady jsou a navíc nesmrtelní. Prašivec nemůže zemřít, proto schopnost rozmnožování zřejmě zakrněla. Jejich nesmrtelnost zkoumal pod přísným utajením také Fantomas Edison. Z jeho studie vyplývá, že prašivec je tak malý, že jej žádné zuby nerozkoušou, pouze proletí zažívacím ústrojím ven.
Jako první prašivce popsal Hanz Müdler na své expedici v Moravstánu. Všiml si totiž, že prach před jeho očima má křidýlka. Pustil se do zkoumání, a za dva týdny se mu podařilo jej popsat. Jeho zápisky se však ztratily až do té doby, kdy je Fantomas Edison našel a ověřil.
Prašivec slouží jako zdroj financí pro uklízečky a podobná povolání. Všechny uklizečky a dokonce i ženy v domácnosti, však rozhodně popírají, že by prašivec ztratil rozmnožovací schopnosti.
- istý spisovateľ o tom raz písal poviedku, úryvok z ktorej je veľmi výstižný a následuje po tom, ako spomína, že istí vedci to raz skúmali a prišli na nasledovné;
"[Väčšina smetia pochádza z dvoch zdrojov: od ľudí (postrácané kúsky kože a vlasov) a z meteoritov (rozložených po náraze na zemskú atmosféru). (Nesrandujem - je to pravda - denne k nám toho priletia tony.)]
Takže inými slovami, to, čo mám za postelou, knižnicou a šatníkom a skriňou som predovšetkým ja a hviezdny prach."
/R.Fulghum, úryvok z poviedky "Smetie," knižná zbierka "Všetko, čo naozaj potrebujem vedieť, som sa naučil v materskej škôlke"/