Ahojte,chcel by som poznat vas nazor k teme smrt.Co si myslite,co bude potom?Ake to bude ked VSETKO skonci?Bude to ako ked spime?Alebo ci verite v posmrtny zivot.Dakujem za odpovede stuck_out_tongue:.S:ak tu tato tema uz je,tak sorry,lebo ja som si ju nevsimol.
Nuz podla mna po smrti ide dalsi zivot. Osobne sa mi paci tato idea a aj kvoli tomu co sa nam sniva (i ked to moze byt fantazia a pod) ale aj kvoli znamemu deja vu (snad som to dobre napisal) alebo ako to povedat - ked pridete na nejake miesto a mate pocit,z e ste tam uz raz boli.
Mirko, no.. ked nastane okamih tej nasej smrti, prebehne nam pred ocami cely zivot - aspon to sa hovori..a potom uz pride vecna tma, bezvedomie, spanok..uz nebudes o sebe vobec vediet ani nic podobne.. tiez som nad tym rozmyslala, ked mi odisiel dedo a prednedavnom psik, ale myslim, ze si to potom uz proste neuvedomis, kde si a co si..ale je mozne ze posrmtny zivot existuje..
Ja som zase pocul ze ked jeden clovek padol z nejakej budovy ci co a neotvaral sa mu padak a bol uplne blizko zeme alebo nieco take tak ze sa mu vobec neprebehol zivot pred ocami ale iba tak rozmyslal ze preco musel zomret takou jedbnutou smrtou-nakonic teda prezil,to povedal pre noviny.Takze neviem s tym prebehnutim celeho zivota.
Inac nad touto otazkou sa IMHO vobec nema zmysel zamyslat, lepise je rozmyslat ako zit plnohodnotny dlhy zivot a potom umierat s vedomim ze som svetu nieco dal, nieco som dokazal, nieco po mne ostane..
kirk,cheekee...alebo skor ako lenin,vecne zivy" a pred narodenin ma trapilo maximalne to,aby som si neyebol hlawicku niekde do steny wajca mojho dadyho:}
Kirk: vecne? To by ta aj bavilo? Ja si tiez planuje mpozit par stoviek rokov, pozret nove objavy a poskusat nejake nove hi-tech hracky a ked ma to tu unudi, tak si pojdem pospat
jo tiez som toho nazoru. je mozno chybou cloveka ze prave inteligencia a vedomie ho nutia spekulovat co moze byt po smrti.neviem preco je pre tolko ludi tak sokujuce ked po smrti nie je nic. proste mozog ti zhasne a uz to riesit nebudes. to ze umieraju zvierata nikto neriesi. je v tom dost sebeckosti ked si ludia namyslaju ze su nieco extra. sme zivocichy ako kazde ine. a teisti dajte mi pokoj s bohom aspon tu dik.
Ish, Kiklop: suhlasim, ale povedzme si na rovinu. Takmer kazdeho napadlo aspon raz, ze co bude ked vydychne posledny krat. Ci bude pozorovat svet z vysky, alebo bude na inom mieste atd I ked pravdepodobne nic z tohto nebude, proste zhasneme...
smrť?heh nejak sa jej nebránim,podla mňa ak niekto má v určitú dobu zomrieť,tak zomrie a nikto ho nezachráni. a čo je po smrti? To fakt môžeme len filozofovať.Nikto nám na to nedá jednoznačnú odpoveď.Duša opustí telo a rozplynie sa do vzduchu.Je to energia,ktorá iba putuje z jedného miesta na druhé. Telo zhnije. A nikto nebude vedieť,že zomrel,lebo si to nestihne uvedomiť.A bude koniec.Ďalšie zabraté miesto na cintoríne...
niektore deti do siestich rokov si na minule zivoty zevraj aj pamataju
mnohe probehy takychto deti boli aj zaznamenane...
napr. pribeh chlapca, ktory stale rozpraval o jednom mieste, o nejakej peknej pani. vedel o nich presne podrobnosti a pritom na tom mieste nikdy predtym nebol. rodicom to nedalo spavat, sli s chlapcom na miesto ktore opisoval, nasli aj zenu o ktorej hovoril a dozvedeli sa, ze v ten isty den v tom istom case ako sa ich syn narodil, ten panej zomrela dcerka...
neviem, nechce sa mi verit, ze ked clovek zomrie, zrazu vsetko skonci, ze uz nebude nic viac.
smrt je velmi zvlastna.
Poznate nejakeho cloveka, ma pocity, zmysly, vnima... a zrazu je to len bezvladne telo. Organy, svaly, kosti, vsetko je na svojom mieste, ale nie je tam dusa. kam sa ta dusa vypari? ako odide?
cital som vsak taku poviedku, v ktorej hlavny hrdina zomrel a potom bol v tme, nikde nic nevidel, nikde nic nepocul, pod nohami citil zem, ale nemohol sa jej dotknut, mohol po nej kracat. ale to bolo vsetko- nekonecny pohyb v nekonecnej prazdnote.
pevne vsak verim, ze posmrtny zivot takto nevyzera...
miro+luboso=mysliiim ze obidvaja mate pravdu...ja si mysliim ze to je take ako ked spime len sa nam nic nespina ani nic proste nema sa nam co snivat wed sny su hlawne aj o nas a v snoch sa nam nic nemoze stat bo vzdy sa potom zobudime....ale teraz???sa nezobudime uz nikdy....takze mysliim ze je to tak ako v mamickynom brusku....len trosku nepohodlnejsie a bez takej oxrany aka bola u tej mamy....xP
No neviem, ja si myslim, ze po smrti nebude nic, ale mozem sa kludne mylit.Pre cloveka je dost tazke si uvedomit, ze nebude moct mysliet.
Ak je to tak, ako si myslim, tak na tej smrti je dobrych niekolko veci:
1. Clovek si neuvedomi, ze je mrtvy.Mnohokrat sa place nad tragediami, ked zahynie niekto na motorke napr, ale pre toho cloveka to v tom momente nie je zle, nestihne si uvedomit, ze je po nom, ze je koniec vsetkym snom a predstavam, samozrejme inou vecou je pomale umieranie, ked si clovek uveodmuje svoju bliziacu sa smrt, to je strasne
2.Tym ze je clovek smrtelny, ze jeho posobenie je casovo ohranicene, je nuteny k nejakej cinnosti.Ked pisem pisomku, je ine, ked mi profka povie, ze na to mom 40 minut ako ked mi povie, ze na to mam neobmedzene mnozstvo casu.
3.Svet sa musi vyvijat, tym padom ludia musia umierat.
4. V tej smrit je aj urcita spravodlivost, je jedno si chudobny, alebo bohaty.....ci i zil poctivo alebo si bol zlode, aj tak vsetci umru
som veeeeelice nerada že existuje smrť...je to hrozné oplakávať niekoho koho ste milovali hoc v mojom prípade aj zviera...prečo nemôžeme byt sputani dusou??vsetci ti,ktorych ste mali radi by ste naraz zomreli
Xibalbá nebo také Šibalba je název pro podsvětí v mayské knize Popol Vuh. „Xil“ znamená v jazyce quiché hrůzu_ místo děsu. Mayové věřili v koloběh věčného života, tzn. opakovaného zrození. Tuto moc pro ně představovala Šibalba, hvězda a mlhovina kolem ní, kterou pojmenovali stejně jako své podsvětí. „Nebeská“ Šibalba pro ně ale nepředstavovala nic hrozného, jelikož Mayové věřili, že smrt jednoho člověka, zvířete i rostliny dá život někomu nebo něčemu jinému. Tuto domněnku dokládá i úryvek z jejich náboženství, který praví, že se jejich Praotec obětoval a dal jim tak život. Přesto se Mayové smrti báli a dalo by se říci, že ji uctívali. Možná i proto, že věřili, že až umírající hvězda Šibalba zemře, vše mrtvé se znovu narodí.
Podla mna je nieco po smrti, teda aspon sa mi ta myslienka paci..lebo jednoducho si neviem predstavit ze dusa len tak zmizne..kam?? A tiez si potom neviem vysvetlit tie znamenia, ked niekto blizky zomrie..napr.ze mame zvlastny pocit, pozrieme na hodiny a neskor sa dozvieme, ze ten nas blizky zomrel prave vtedy, alebo ze sa stane nieco s vecou, ktoru nam dal alebo tak..
Večný zánik vedomia je hrôzostrašná predstava,no ľudia,kt.zažili smrť,cca 5 min.,potom boli oživený tvrdia neuveritelné veci. Okrem iného vystúpili z tela von a naplno vnímali,čo sa okolo nich deje. Lekáry nechápali...viac v knihe Moody-život po živote.
noo ja neviem co bude po smrti, ale rozhodne sa jej nebojim, lebo viem ze kazdy clovek raz umrie. nikto nevie kedy, moze sa stat ze vecer ked budem v sprche tak sa smyknem a rozbijem si hlavu tak, ze umrem. nebezpecenstvo na nas ciha vsade. nebezpecenstco je vlastne smrt... ja sa na smrt nahodou tesim.
Ja sa smrti bojim neviem preco ale nechcem umriet vzdy ked nato myslim je mi do placu bojim sa toho ako umriem chcem to mat rychlo za sebou chcem aby bolo hned potom nechcem trpiet.
Yurik-je ti do placu?to poznam,teda ked som bol mnaly,mohol som mat 11 rokov tak som otom dost premyslal,a uplne som sa zlakol a som mal slzy v ociach,tak som bezal za otcom a ten ma ukludnil Ale nemyslite si ze som nejaky psychac,ale vtedy som otom rozmyslal prvykrat.
Roleta je špeciálny inkognito mód, ktorým skryješ obsah obrazovky pred samým sebou, alebo inou osobou v tvojej izbe (napr. mama). Roletu odroluješ tak, že na ňu klikneš.
39 komentov
myslím,že asi nič,ale bolo by fajn,keby ešte niečo bolo
a príliš nad tým nerozmýšľaj,lebo budeš k smrti o nejaký ten kúsok bližšie(kvoli zabíjaniu času)
Inac nad touto otazkou sa IMHO vobec nema zmysel zamyslat, lepise je rozmyslat ako zit plnohodnotny dlhy zivot a potom umierat s vedomim ze som svetu nieco dal, nieco som dokazal, nieco po mne ostane..
niektore deti do siestich rokov si na minule zivoty zevraj aj pamataju
mnohe probehy takychto deti boli aj zaznamenane...
napr. pribeh chlapca, ktory stale rozpraval o jednom mieste, o nejakej peknej pani. vedel o nich presne podrobnosti a pritom na tom mieste nikdy predtym nebol. rodicom to nedalo spavat, sli s chlapcom na miesto ktore opisoval, nasli aj zenu o ktorej hovoril a dozvedeli sa, ze v ten isty den v tom istom case ako sa ich syn narodil, ten panej zomrela dcerka...
neviem, nechce sa mi verit, ze ked clovek zomrie, zrazu vsetko skonci, ze uz nebude nic viac.
smrt je velmi zvlastna.
Poznate nejakeho cloveka, ma pocity, zmysly, vnima... a zrazu je to len bezvladne telo. Organy, svaly, kosti, vsetko je na svojom mieste, ale nie je tam dusa. kam sa ta dusa vypari? ako odide?
neviem...
cital som vsak taku poviedku, v ktorej hlavny hrdina zomrel a potom bol v tme, nikde nic nevidel, nikde nic nepocul, pod nohami citil zem, ale nemohol sa jej dotknut, mohol po nej kracat. ale to bolo vsetko- nekonecny pohyb v nekonecnej prazdnote.
pevne vsak verim, ze posmrtny zivot takto nevyzera...
Ak je to tak, ako si myslim, tak na tej smrti je dobrych niekolko veci:
1. Clovek si neuvedomi, ze je mrtvy.Mnohokrat sa place nad tragediami, ked zahynie niekto na motorke napr, ale pre toho cloveka to v tom momente nie je zle, nestihne si uvedomit, ze je po nom, ze je koniec vsetkym snom a predstavam, samozrejme inou vecou je pomale umieranie, ked si clovek uveodmuje svoju bliziacu sa smrt, to je strasne
2.Tym ze je clovek smrtelny, ze jeho posobenie je casovo ohranicene, je nuteny k nejakej cinnosti.Ked pisem pisomku, je ine, ked mi profka povie, ze na to mom 40 minut ako ked mi povie, ze na to mam neobmedzene mnozstvo casu.
3.Svet sa musi vyvijat, tym padom ludia musia umierat.
4. V tej smrit je aj urcita spravodlivost, je jedno si chudobny, alebo bohaty.....ci i zil poctivo alebo si bol zlode, aj tak vsetci umru
Xibalbá
Xibalbá nebo také Šibalba je název pro podsvětí v mayské knize Popol Vuh. „Xil“ znamená v jazyce quiché hrůzu_ místo děsu. Mayové věřili v koloběh věčného života, tzn. opakovaného zrození. Tuto moc pro ně představovala Šibalba, hvězda a mlhovina kolem ní, kterou pojmenovali stejně jako své podsvětí. „Nebeská“ Šibalba pro ně ale nepředstavovala nic hrozného, jelikož Mayové věřili, že smrt jednoho člověka, zvířete i rostliny dá život někomu nebo něčemu jinému. Tuto domněnku dokládá i úryvek z jejich náboženství, který praví, že se jejich Praotec obětoval a dal jim tak život. Přesto se Mayové smrti báli a dalo by se říci, že ji uctívali. Možná i proto, že věřili, že až umírající hvězda Šibalba zemře, vše mrtvé se znovu narodí.